Může projekt Opencard vydělávat do městské kasy? Může!

- Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

V poslední době znovu tolik diskutovaná Opencard je veřejností většinou chápána jako symbol korupce a promrhaných prostředků. Náklady přesahující 1 miliardu korun rozhodně nejsou zanedbatelné, jsou však srovnatelné s podobnými projekty v zahraničí. Tento článek ovšem nemá ambici řešit přiměřenost cen realizace projektu, ale naopak podívat se na oblast, která zůstává mimo veřejnou debatu a pravděpodobně i zájem politiků.

Klíčovou otázkou jsou v případě kartových systémů nejen náklady, ale také příjmy. Foto:DPD

Klíčovou otázkou jsou v případě kartových systémů nejen náklady, ale také příjmy. Foto:DPD,zdroj: NašePeníze.cz

Klíčovou otázkou jsou totiž v případě kartových systémů nejen náklady, ale také příjmy. 

Mimochodem Opencard již nyní přináší nemalé prostředky do pokladny hlavního města, a to z poplatků uživatelů karet. S ohledem na aktuální ceník poplatků a počet karet je to minimálně 40 mil. Kč za rok. Takže vlastně Opencard již městu vydělává.

Je překvapivé, že diskuse o finančním potenciálu Opencard není tím hlavním, co politici v souvislosti s tímto projektem řeší. Není totiž nutná složitá analýza proto, aby bylo zřejmé, že takový potenciál skutečně existuje.

Opencard představuje čtvrtý největší kmen uživatelů bezhotovostních platebních služeb v České republice. (1. ČS = 5,3 mil., 2. ČSOB = 3 mil., 3. KB = 2 mil., 4. OC = 1,3 mil. uživatelů). Není proto divu, že o Opencard mají velký zájem nejen banky, ale také mezinárodní společnosti jako je Visa či MasterCard a další subjekty (podle dobře informovaného zdroje prý např. PPF), které by rádi využily tohoto potenciálu pro svůj vlastní profit.

To, že systémy městských karet mohou vydělávat, dokazují příklady ze zahraničí. Zkušenosti z různých cizozemských projektů městských a dopravních karet ukazují, že zejména s ohledem na fakt, že obsluhují velký kamen držitelů, představují velmi zajímavý finanční potenciál. V tomto směru je úspěšným příkladem – či lépe řečeno může být – filipínská Manila. Tamní vláda vypsala v roce 2013 tendr na desetiletou PPP koncesi na kartový program odbavující metropolitní oblast se zhruba 12 miliony obyvatel. Konsorcium firem, které vyhrálo bitvu o získání možnosti se o tento program starat, vyčíslilo hodnotu jednoho uživatele systému na 50 USD. Pokud bychom převedli tento příklad do podmínek Opencard, se zohledněním parity kupní síly (5,8 ve prospěch ČR), pak dojdeme k tomu, že jeden uživatel Opencard má dle tohoto příkladu roční potenciál 574 Kč, což fakticky znamená potenciál ročního příjmu až 689 mil. Kč.

Jiný a již dlouhodobě dobře fungující příklad představuje nizozemská OV-Chipkaart. Tato celonárodní dopravní karta ukazuje, že existuje jednoznačné zvýšení příjmů z vybraných tržeb za platby ve veřejné dopravě při zavedení čipové karty a zároveň při uzavření některých částí (v tomto případě metra) dopravního systému. OV-Chipkaart je sice národní systém, nicméně byl v jednotlivých městech zaváděn postupně. Po jeho zavedení došlo v Amsterdamu ke zvýšení tržeb v dopravě o 14 %. To by v případě Pražské integrované dopravy znamenalo roční efekt ve výši 588 mil. Kč.

Dalším příkladem je program EasyCard, který funguje již dlouhou dobu v tchajwanské metropoli Tchaj-pej. EasyCard kromě jiných příjmů využívá možnosti prodeje dalších finančních služeb, které ji přinášejí přibližně 30 USD na jednoho uživatele. Při analogii s Opencard  by to znamenalo při aplikaci parity kupní síly (0,68 v neprospěch ČR) až 308 mil. Kč ročně.

-Michal Majzl | Více na Investujeme.cz