Finanční majetek domácností čítá podle České národní banky 3 406 mld. Kč. To při počtu 10 535 811 obyvatel znamená, že průměrný občan drží finanční majetek v objemu přesahujícím 323 tis. Kč. Jak to ale tak se statistikami bývá, lidí s podprůměrným finančním majetkem je výrazně více než lidí s nadprůměrným.

TIP: Kam s naspořenými penězi? Základní přehled

Naprostá většina finančního majetku domácností leží na vkladech – u bank, u stavebních spořitelen, u družstevních záložen. Smutné je, že odhadem rovných 17 % finančního majetku odpočívá na netermínovaných vkladech a dalších 8 % drží domácnosti v hotovosti. Tam nejsou zhodnocovány, ale naopak podléhají vlivu inflace.

Spočítejte si za jak dlouho naspoříte potřebnou částku pomocí stavebního spoření: Kalkulačka naspořená částka

Likvidní rezerva

Jednotlivec má tak na netermínovaném vkladu a v hotovosti dohromady v průměru odhadem 82 759 Kč. To při průměrné hrubé mzdě 23 144 Kč (čistá mzda 17 903 Kč) odpovídá likvidním rezervám ve výši 4,62násobku příjmu mzdy, tedy teoretickému optimu 3 až 6 měsíčnímu příjmu. Pokud ale vezmeme v úvahu čtyřčlennou domácnost, její likvidní rezerva bude činit v průměru 331 036 Kč[3]. Příjem takové domácnosti bude 37 740 Kč. Likvidní rezerva tak stačí na vykrytí výpadku příjmu na 8,77 měsíce, což je příliš mnoho z pohledu efektivity uložení prostředků.

Graf: Odhad rozložení finančního majetku domácností

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČNB, AČSS

<%Anketa68%>

Životní pojištění

Při počtu uzavíraných smluv rezervotvorných životních pojištění je smutné, že na jednoho člověka připadá v průměru 24 187,79 Kč. Nejčastěji finančním zprostředkovatelem odargumentovaná částka spoření čítá 1000 Kč měsíčně. V průměru tak leží u životních pojišťoven 2 roční platby na obyvatele České republiky. Pravda, počítáno včetně dětí… ale zároveň včetně vkladů na jednorázová pojištění. Hold provize musí být nejdříve zaplaceny, pak se teprve začíná spořit.

Stavební spoření

Stavební spoření bývalo terno. Dnes z něj zbývá jen skořápka bez dlouhodobé vidiny státního příspěvku. Vláda může kdykoli příspěvek snížit či zrušit i u stávajících smluv a navíc připravuje další změnu – povinně dokládat účel, na nějž byl státní příspěvek využit. Prokazovat se bude stejně jako u úvěrů od stavebních spořitelen. Není tak divu, že se v prvním pololetí klientské vklady u stavebních spořitelen smrskly ze 430,12 mld. Kč na konci loňského roku na 425,69 mld. Kč[5] v polovině letošního roku.

Penzijní připojištění

Podle statistik České národní banky leželo na účtech penzijních fondů ke konci března 219,105 mld. Kč. To víceméně odpovídá 225,425 mld. Kč uváděných Asociací penzijních fondů ČR ke konci 1. pololetí. Na penzijním připojištění mají obyvatelé České republiky uloženo řádově 6 % finančních úspor.

Společně daňovými poplatníky dotované spořicí produkty – penzijní připojištění a stavební spoření – dosahuje 19 % všech finančních úspor domácností. Připočteme-li navíc kontroversní rezervotvorné životní pojistky, dostáváme se k podílu státem podporovaných produktů přes 26 %. Více než čtvrtinu finančních aktiv tak lidé mají uloženu v produktech, o nichž jim stát říká, že jsou dobré.

-Petr Zámečník | Více najdete na Investujeme.cz

Kam dál?

- Stavební spoření: Změnit, nebo zlikvidovat? Chystá se jeho revoluce

- Na důchod si máme spořit deset procent mzdy, radí odborníci

- Penzijní spoření má přes 4,5 milionu obyvatel ČR