Penzijní fondy mají stále větší problém plnit přísliby důchodů

- Penze autor: Martin Slapnička

Politika nízkých úroků centrálních bank zatěžuje důchodový systém stále více. Penzijní fondy to tak mají stále složitější, protože musejí plnit přísliby důchodů – a to vše na velmi dlouhou dobu dopředu. Účty pak budou platit budoucí generace.

Při diskusi o budoucnosti důchodového zabezpečení jde převážně o důchodový věk, sazby příspěvků nebo výši důchodu. Hlavní dopady politiky nízkých úrokových sazeb centrálních bank na soukromé a podnikové důchodové zabezpečení stále nejsou v povědomí široké veřejnosti. Nejlépe si to ukážeme na příkladu Švýcarska, kde Spolkový úřad pro sociální pojištění již 30 let zaznamenává podrobné údaje o složkách příjmů z podnikového penzijního pojištění. Důležité výroky v tomto článku platí ale i pro ostatní země s procesy kapitálového krytí (fondů pro důchodový systém), pro každý systém podnikového důchodového zabezpečení, který příspěvky svých zákazníků přinejmenším částečně investuje i na kapitálovém trhu a samozřejmě to platí i pro soukromé spoření.

 

Ochabující penzijní příspěvky kapitálového trhu

Podíváme se na podnikové zabezpečení ve Švýcarsku, které je řízeno přes penzijní fondy a obvykle je financováno vždy z poloviny zaměstnavateli a z poloviny zaměstnanci. Kromě těchto dvou známých přispěvatelů ještě existuje jeden spíše neznámý, takzvaný „třetí přispěvatel“: výnos z investovaných aktiv.

Popis grafu:  Podíl příjmů z aktiv důchodového kapitálu činil v minulosti až 40 procent. Čtyři z deseti švýcarských franků důchodů byly tedy financovány z kapitálového trhu. Od roku 1999 tento podíl postupně klesal, jak ukazují čísla Spolkového úřadu pro sociální pojištění. Například v roce 2015 přispíval kapitálový trh již jen 17 procent.

Důležitým důvodem pro to je následující fakt: Penzijní pojišťovny ukládají, v neposlední řadě i kvůli vládním omezením, podstatnou část penzijních aktiv do dlouhodobých bezrizikových obligací s pevnou úrokovou sazbou. Takové dluhopisy dnes tvoří zhruba 40 procent průměrného portfolia penzijních fondů a pojišťoven, odhaduje švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Dříve to bylo už i 60 procent. I v Německu tvoří zhruba jednu třetinu portfolií penzijních fondů dluhopisy, píše odborný časopis dpn (deutsche Pensions- und Investmentnachrichten - německý penzijní a investiční zpravodaj).

 

Kdo hledá jistotu, musí si za ni zaplatit

Kvůli politice nízkých úrokových sazeb centrálních bank ale již dluhopisy nepřináší téměř žádný výnos. A co je horší: Ty nejbezpečnější dluhopisy se již téměř vůbec nevyplatí. „Návratnost“ obligace s desetiletou splatností ve Švýcarské konfederaci byla až do minulého týdne -0,15 procent. Pro porovnání: V 90. letech 20. století byla tato návratnost v průměru 4,8 procenta. Pokud tedy penzijní pojišťovna před dvaceti lety z investovaného milionu získala 48 000 švýcarských franků, nyní musí ještě 1500 franků zaplatit.

Takže kdo šetří, musí si k tomu dnes ještě připlatit. Kdo chce jistotu, musí si za ni zaplatit. „V dnešní době musejí investoři pochopit, že náklady na garantovanou míru návratnosti jsou tak vysoké, že podkopávají výnosy z investic“, říká Charles Relecom, CEO společnosti Swiss Life ve Francii. 

V Německu je tak v současnosti návratnost desetiletých státních dluhopisů jen necelých 0,5 procent. V polovině 90. let 20. století to bylo ještě mezi 6 a 7 procenty. Analogický obrázek se ukazuje ve Francii: Tam je to dnes něco málo přes 0,8 procent, v polovině 90. let 20 století to bylo mezi 7 a 8 procenty.

„Investoři musejí pochopit, že náklady na garantovanou míru návratnosti jsou tak vysoké, že podkopávají výnosy z investic.“
original

Charles Relecom, CEO společnosti Swiss Life ve Francii

 

Přerozdělování od mladých ke starým

Přihlížíme tomu, jak se kapitálový trh loučí, jako tzv. „třetí přispěvatel“. Pro penzijní fondy a pojišťovny je stále dražší a riskantnější generovat dostatečné míry návratnosti, aby mohly plnit své povinnosti – tedy důchodové platby. Vyšší výnosy jsou k dispozici pouze s vyšším rizikem. Vyšší investiční riziko nesou však samotní aktivní zaměstnanci, neboť důchodci obdrží garantované důchodové dávky.

Již dnes jsou ve Švýcarsku přislíbené platby vyšší než příjmy. „(…) Vysoké nastavení přepočítacích koeficientů a technické úrokové míry vedou (…) k přerozdělování mezi generacemi“, podle před nedávnem zveřejněné studie Credit Suisse.

Banka tak odhaduje, že v roce 2015 bude přerozděleno 5,3 miliard švýcarských franků od aktivních pojištěnců směrem k důchodcům. Při téměř 4 milionech aktivně pojištěných osob ve Švýcarsku je to 1300 franků na hlavu a rok. My tedy vlastně již žijeme na úkor budoucích generací. Důsledkem toho je: „Musíme být v budoucnosti opatrnější, co se týče slibů o úrocích a důchodech“, říká Marc Brütsch, hlavní ekonom společnosti Swiss Life.

original

Marc Brütsch, hlavní ekonom společnosti Swiss Life

 

Nízké úrokové sazby budou existovat ještě dlouho

Třetí přispěvatel se nebude moci ukázat ještě po dlouhou dobu. „Zvykáme si na to, že ještě nejméně deset let budeme žít s nízkými úrokovými sazbami“, vysvětluje Marc Brütsch.

Podle Brütsche je široce převládající názor chybný, že současné prostředí nízkých úrokových sazeb je v dějinách jedinečné. Z historického hlediska se vždy vyskytovaly delší fáze s nízkými úroky. Brütsch poukazuje na výnosy britských státních dluhopisů od roku 1751. Co se investic týče, představují jednu z nejstarších časových řad a mají vypovídací význam i pro vývoj v kontinentální Evropě.

Co mluví proti brzkému zvrácení trendu: Dokud bude státní dluh v průmyslových zemích zůstávat vysoký, budou mít vlády velký zájem na tom, aby úroky udržovaly nízké. Přijdete tak za prvé výhodně k novým úvěrům – a za druhé budete moci stávající státní zadlužení pohodlněji financovat.

Tagy: důchod investice úroky penze sporeni penzijní spoření zhodnocení centrální banky

Zdroje: Swiss Life Select