Průměrná mzda: V čem mohou být průměrné hodnoty zavádějící?

11. 6. 2009 – 11:33 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Průměrná mzda: V čem mohou být průměrné hodnoty zavádějící?
Foto:NašePeníze.cz | zdroj: NašePeníze.cz

Průměrná mzda... kdo ji bere? Proč průměrná mzda navzdory krizi vzrostla? Kdo snědl pečené kuře a kdo zůstane hladový? Není vše tak, jak se na první pohled zdá... A jak ovlivnila změna metodiky výslednou průměrnou mzdu?


Průměr, přesněji řečeno průměr aritmetický, je díky své jednoduchosti velmi rozšířenou a používanou statistikou. Běžně se mluví o průměrné spotřebě paliva, průměrném počtu najetých kilometrů, průměrné spotřebě alkoholických nápojů na hlavu, nebo o průměrné mzdě.

K tématu:
- průměrná mzda vzrostla o více než 500 Kč na téměř 23 tisíc korun
- průměrná mzda v ČR vzrostla bez vlivu odstupného
- průměrná mzda loni stoupla na 23,5 tisíce, díky inflaci nejméně za 10 let

- Mzdová kalkulačka - spočítat čistou mzdu

Použití průměrů je ovšem ošidné a v některých případech zavádějící, což ukazuje i známá úvaha o snědeném kuřeti. Pokud váš soused snědl jedno celé kuře a vy jste nesnědli žádné, v průměru každý z vás snědl půlku. I když jste se v průměru najedli dobře, ve skutečnosti je jeden přejedený a druhý byl možná hlady.

Mzdy v době hospodářského útlumu

Zaměstnavatelům v době hospodářského útlumu klesá množství zakázek, odběratelé navíc mnohdy neplatí, a tak se tržby či peníze, které do podniku přicházejí a jsou k dispozici pro úhradu nákladů, snižují. Ke zvládnutí svých peněžních toků pak firmy nutně musí přijímat opatření, třeba provádět rozpočtové škrty a minimalizovat mzdové náklady.

V hospodářství, které prochází recesí, pak obecně existuje tendence ke zmrazení nebo dokonce k poklesu mezd. Roste-li nezaměstnanost, je na trhu práce převaha počtu uchazečů o práci, zaměstnavatelé si mohou dovolit nabízet menší mzdy, což se odráží v tendenci k poklesu mezd.

Pro pracovníky jsou doby hospodářského útlumu situací, kdy je důležitější si místo udržet, snahy o navýšení mzdy jdou stranou. Toliko teoretická úvaha, nedávno zveřejněné údaje o průměrné mzdě Českým statistickým úřadem na první pohled překvapivě ukazují něco jiného, celostátní průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2009 překvapivě vzrostla. Jak je to možné?

Celostátní průměrné mzdy v prvním čtvrtletí 2009

Podle původní metodiky byla průměrná mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku 22 941 Kč, podle metodiky nové pak 22 328 Kč [1]. Nový způsob výpočtu odhadu průměrné mzdy nově započítává i mzdy pracovníků z malých firem a navíc údaje o mzdách přepočítává na plné úvazky (osmihodinový pracovní fond) [2]. V médiích se tak na základě publikovaných informací objevily dva údaje o celostátní průměrné mzdě za první čtvrtletí 2009, lišící se vzájemně o 613 Kč: 

  • Průměrná mzda za 1. čtvrtletí vzrostla, blíží se 23 tisícům korun, Němcová, V., ekonomika.idnes.cz, 5. 6. 2009‎
  • Průměrná mzda: 22 328 korun. Reálné platy prakticky přestaly růst, finweb.ihned.cz, 5. 6. 2009‎

Veřejnoprávní Český rozhlas o změně celostátní průměrné mzdy informoval poněkud nešťastně, zprávou s titulkem \"Průměrná mzda v prvním čtvrtletí vzrostla o 534 Kč“ [3]. Titulek ani zpráva samotná neříká, podle které metodiky se k tomuto výsledku došlo, a možná se dopouští manipulace typu „průměrné mzdy rostou, průměrně se máme lépe.“

I když Český statistický úřad o změně metodiky v dostatečném předstihu informoval, změna metodiky zjištěné odhady průměru ovlivňuje, ztěžuje a znesnadňuje interpretaci dat i úvahy o vývoji průměrných mezd v čase.

Bude-li například díky hospodářskému útlumu masově narůstat podíl vynucených částečných úvazků, lidé takto pracující to budou vnímat jako pokles svých mezd, ale ve statistikách se tento propad schová v přepočtu na pokles pracovní doby.

Také započítávání mezd v malých firmách do dvaceti zaměstnanců může být v situaci, kdy tyto firmy nelegálně vyplácí jen část mezd oficiálně a část vyplácí hotově \"bokem\". Jen část mzdy se pak objeví na výplatnicích a daňových přiznáních pracovníků. Jsou-li tyto praktiky úspor prostředků na odvodech z mezd skutečně široce rozšířeny, pak někteří pracovníci mají skutečné měsíční příjmy větší, než jaké se objeví na jejich výplatnicích a následně v oficiálních statistikách. Statistiky mezd sledované ČSÚ jsou pak tímto nutně ovlivněny, což by odborníci na statistické šetření v použité metodice či interpretaci výsledků měli zohlednit.

Průměrná mzda z různých úhlů pohledu

Při diskusích a úvahách, vztahujících se ke zveřejněným celostátním průměrným mzdám, je možné zaslechnout různé názory:

  • \"to by mě zajímalo, kdo ten průměr má,\"
  • \"kdyby raději řekli, kolik vydělá obyčejný člověk, který má z toho mála uživit rodinu,\"
  • \"čím to je, že jsem na průměrnou mzdu nikdy nedosáhl,\"
  • \"jak je možné, že já mám jen polovinu průměrné mzdy,\"
  • \"tak to nevím, kam na to chodí, já mám 12 tisíc a jsem rád že dýchám,\"
  • \"dělám, co můžu, a mám 13 tisíc čistého, ještě že si po večerech přivydělám opravami aut,\"
  • \"mám plat, který je pro většinu mých známých nadprůměrný, a k průměrné mzdě se jenom blížím.\"

Jádro problému není v průměrné mzdě, ale v tom, co si lidé pod průměrnou mzdou představují. Pokud nějaký řidič překonal jistou vzdálenost průměrnou rychlostí 130 km/hod., neznamená to, že v nějakém úseku nemohl jet okamžitou rychlostí 170 km/hod., a v jiném úseku 60 km/hod. Podobně platí, že když je celostátní průměrná mzda 23 tis. Kč, neznamená to, že někdo nemůže mít mzdu 2 mil. Kč a někdo mzdu minimální.

Pěkný ilustrační příklad uvedl neznámý autor v otevřené encyklopedii Wikipedia [4]: \"Aritmetický průměr majetku občanů v americkém městě Redmond je velice vysoké číslo, což ovšem neznamená, že typický obyvatel tohoto města je bohatý. Tento fakt pouze odráží tu skutečnost, že v daném městě bydlí multimiliardář Bill Gates.\"

Příklad pěkně poukazuje na skutečnost, že hodnota průměrné mzdy je zásadně ovlivněna vysokými platy, i když takových platů z hlediska četnosti nemusí být moc. Situaci je možné popsat i na příkladu fiktivního podniku, který zaměstnává 10 pracovníků. Pokud devět pracovníků bude pobírat měsíční mzdu 10 tis. Kč a jeden 100 tis. Kč, průměrná mzda v tomto podniku bude 19 tis. Kč. V takové situaci jedna extrémní hodnota výslednou hodnotu průměru natolik ovlivnila, že hodnota průměrné mzdy je z hlediska chápání rozdělení mezd poměrně zavádějící.

Závěr

Chceme-li si udělat lepší představu o typické mzdě v závislosti na regionu, odvětví nebo profesi, je nutné například detailněji studovat statistiky zveřejňované Českým statistickým úřadem (viz. ilustrační obrázky).

\"\"

\"\"

Jak dokládají ilustrační obrázky, dostatečně vypovídající nemusí být ani průměrná mzda v rámci odvětví, protože i zde jsou mzdy nerovnoměrně rozděleny. Média ze zveřejněných statistik ovšem obvykle vybírají to, co je snadno dostupné a co zaručeně osloví cílové skupiny příjemců zpráv, což je (možná z historických důvodů) právě průměrná mzda.

Je-li zveřejněna průměrná mzda, je běžné, že se objeví zavádějící titulky a komentáře, jako se tomu stalo i ve vztahu k průměrné mzdě v prvním čtvrtletí 2009. Objevila se například konstatování, že reálné mzdy i přes recesi rostly nebo že si Češi i v době recese mírně polepšili. Proti těmto konstatováním lze vyslovit různé domněnky, které mohou poukazovat na to, že tomu tak ve skutečnosti být nemusí.

Celostátní průměrnou mzdu mohlo v nedávné době například ovlivnit propouštění, při kterém propuštění pracovníci jednorázově dosáhli na vyšší mzdu. Jiným ovlivňujícím faktorem mohlo být, že o práci v důsledku recese přicházeli zejména méně kvalifikovaní pracovníci, kteří na trhu práce dosáhnou jen na hůře placená pracovní místa. Kvalifikované, lépe placené pracovníky se možná snaží firmy snaží udržet i přes útlum ekonomických aktivit a zhoršující se situaci. Nízké mzdy těchto pracovníků pak ze souhrnných statistik vypadnou a hodnotu celostátní průměrné mzdy netáhnou směrem k menším hodnotám.

Interpretace průměrné mzdy vyžaduje uvažovat tak, že i když celostátní průměrná mzda rostla nebo klesala, ještě to neznamená, že mzda konkrétního pracovníka vzrostla nebo klesla, že klesly nebo rostly průměrné mzdy v jednotlivých regionech, oborech nebo odvětvích.

Řečeno obecně, jakýkoliv průměrná hodnota, ať už je to například průměrný výnos, průměrné náklady, průměrné riziko, je ošidná a tuto ošidnost je nutné brát při rozhodování v úvahu. Je-li uvažováno o průměrné hodnotě, je nutné uvažovat, že dílčí hodnoty se mohou od hodnoty průměrné i značně odchylovat.

Vyšlo na Investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 29.3.2024 Exchange s.r.o.

EUR 25,150 25,290
USD 23,320 23,500
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články