Češi nejsou v otázce amerického radaru jednotní Je zajímavé, že ani souhlas či odmítnutí našeho členství v NATO v této otázce není příliš silným dělícím činitelem. Bezmála polovina lidí, kteří odmítají naše členství, chápe, že Evropa by nějakou obranu proti raketové hrozbě „z velké dálky“ mít měla. I když názory na otázky naší bezpečnosti nejsou příliš diferencovány, přesto se ukazuje zřetelná tendence: otázkám bezpečnosti přikládají větší váhu skupiny lidí s vyšším vzděláním a spíše mladší lidé než lidé starší. Obdobné výsledky ukázal i starší výzkum STEM z března 2008. Souhlas ve výše citované otázce vyjádřilo rovněž přes sedmdesát procent lidí (76%). V tomto výzkumu se také ukázalo, že téměř dvě třetiny lidí (63%) si uvědomuje, že v současné době Evropa účinnou obranu proti raketovým střelám o doletu několika tisíc kilometrů nemá. Názor na spolupráci s USA při zajištění protiraketové obrany ČR a zemí Evropy štěpí naši společnost na dvě poloviny. Obecně pozitivní postoj veřejnosti k zajištění protiraketové obrany ČR a Evropy se střetává se značnou mírou nejistoty, zda v této záležitosti spolupracovat se Spojenými státy či ne. Je to patrně jeden z důležitých momentů, který vysvětluje zdrženlivá stanoviska veřejnosti vůči výstavbě amerického radaru. Nejostřeji se liší názory lidí na spolupráci s Američany podle vzdělání a podle politické volby. Odpor voličů KSČM je manifestační, míra nesouhlasu voličů ČSSD je v rozporu s převážně kladným vztahem k členství v NATO. Podíl lidí, kteří by si přáli spolupráci s Američany, je nižší než vůle být členy NATO – názory na členství v Alianci nejsou pro spolupráci s Američany ani zdaleka určující. S naším členstvím v NATO a zároveň se spoluprací s Američany souhlasí 45% naší veřejnosti. Je tu však početná skupina lidí, kteří sice souhlasí s naším členstvím v NATO, nesouhlasí ale se spoluprací s USA na vybudování protiraketového systému (31%). 3. Souhlas s výstavbou amerického radaru je především pocitová záležitost Obecné, emotivně založené stanovisko, je pro velkou většinu lidí hlavním vodítkem při řešení otázky „radar ano, či ne“. O intuitivním, emotivním přístupu vypovídají spíše středově orientovaní občané, směrem k okrajům politického spektra dotázaní častěji deklarují znalost věci. Odborná kritéria, znalost zahraničněpolitické a bezpečnostní problematiky, jsou v této věci slabší než emoce i pro osoby s vyšším vzděláním a velký rozdíl nenajdeme ani v přístupu voličů různých stran. Vůle „smířit se s radarem na našem území“ je v české populaci většinová, pokud se radar stane součástí obrany NATO a bude naším závazkem vůči Alianci. Kladná odpověď na uvedenou otázku je častější u lidí s vyšším vzděláním a také u lidí mladších věkových ročníků. Výrazné rozdíly jsou opět dány hlavně politickou volbou. Zobrazit všechny ankety na NašePeníze.cz