Řecko zkrachovalo kvůli penzím, učit by se mohlo od Česka

- Zahraniční autor: Redakce NašePeníze.cz

Kdyby Řecko omezilo své penze na českou úroveň, tak má rozpočtový přebytek a může poučovat Němce, jak se má hospodařit.

Kdyby Řecko omezilo své penze na českou úroveň, má rozpočtový přebytek a může poučovat Němce, jak se má hospodařit. Kuriózní je, že v roce 1990 Řekům připadaly penzijní výdaje ve výši 15 procent HDP příliš vysoké a začali uvažovat o reformě. Nikdy ji ovše

Kdyby Řecko omezilo své penze na českou úroveň, má rozpočtový přebytek a může poučovat Němce, jak se má hospodařit. Kuriózní je, že v roce 1990 Řekům připadaly penzijní výdaje ve výši 15 procent HDP příliš vysoké a začali uvažovat o reformě. Nikdy ji ovše,zdroj: NašePeníze.cz

Ze všech klišé ohledně řeckého bankrotu je odchod z eurozóny neboli „grexit“ nejhorší. Tolikrát již bylo řečeno, že státní bankrot bude znamenat odchod z eurozóny. Jenže Řecko je již prakticky ve stavu platební neschopnosti, ale k opuštění eura se nechystá. K návratu ke drachmě vyzývají spíše zahraniční ekonomové nebo komentátoři, ale v samotném Řecku po tom touží málokdo. Na rozdíl od Británie nebo Česka Řekové neměli nikdy rádi vlastní měnu. Premiér Tsipras zdůrazňuje, že státní tiskárna cenin již nemá matrice pro tisk drachmových bankovek. Vládnoucí strana neměla opuštění eura v programu. Měla ovšem v programu úmysl nesplácet státní dluhy v plné výši. Co teď?

Země je podle všeho bez peněz a 20. července bude splatná půjčka ve výši 3,5 miliardy eur Evropské centrální bance. To, aby ECB i po nesplacení prodloužila záchranný program Řecku, by vyžadovalo naprosto bezprecedentní míru vstřícnosti. Proto někteří komentátoři tvrdí, že Řecko zkrátka bude nuceno vydat vlastní měnu, aby dodalo likviditu svým bankám. Jinak se banky zhroutí.

Taková je ekonomická logika. Ale realita dokáže logiku někdy překvapit. Řecko má i jiné možnosti. Bývalý ministr financí Varufakis se zmínil o možnosti vydávat dlužní úpisy kalifornského typu. Připomeňme si nedávnou historii: v červenci 2009 stát Kalifornie stál rovněž na prahu platební neschopnosti, neboť poklesly příjmy z vysoce progresivní daně z příjmů a pokles cen nemovitostí vedl k poklesu výběru této daně. Kalifornie dočasně hradila některé své závazky dlužními úpisy namísto peněz. Kupodivu to fungovalo, zejména když státní finanční úřad přijímal tyto dlužní úpisy pro účely úhrady daní. V roce 2012 bylo po krizi a Kalifornie od té doby funguje víceméně normálně.

Nic nemůže zabránit Řecku ve vydávání podobné náhražkové měny, třeba i v moderní elektronické podobě. Jistě, šlo by o nouzové řešení. Těmito poukázkami by nebylo možné hradit mezinárodní závazky, ale aspoň by se ulevilo vnitřní ekonomice. Pokud vám to přijde bizarní, pak vězte, že náhražkové peníze vydávané městy nebo i velkými firmami bývaly běžné i na území střední a západní Evropy, zejména během první světové války a několik let po ní. Zkuste si vygooglovat termín Notgeld, nouzové peníze. Budete překvapeni, jak bohatá je historie německých a francouzských náhražkových peněz. Řecko tedy může zavést vlastní měnu (nebo něco, co bude vypadat jako měna) a přitom zůstat v eurozóně. Nikde není psáno, že členský stát nesmí vydávat dlužní úpisy sloužící jako provizorní oběživo. Nikoho taková možnost při zakládání institucí souvisejících s eurem prostě nenapadla. Všichni si zkrátka mysleli, že přichází euro a končí bohatá měnová historie evropských národů. Možná nekončí. Solventnost řeckého státu sice nouzová měna nezachrání, ale na druhou stranu může vyřešit problém likvidity.

Další klišé: politika úsporných opatření selhala. Krugman, Stiglitz a další levicoví ekonomové při každé příležitosti hlasitě křičí, že úspory vedly ke krizi. Ale jaká je skutečnost řeckých úspor? Stát i po škrtech stále vydává na sociální účely více než Finsko, Kanada, Norsko nebo Austrálie. Celkem je to 24 procent HDP po započtení transferů a daňových efektů. Lví podíl řeckých veřejných výdajů připadá na penze. U nás v Česku máme pocit, že náš penzijní systém je nebezpečně drahý s náklady kolem 10 procent HDP, přičemž starobní penze představují 8 procent HDP. Řecko ovšem utrácí téměř 18 procent HDP, z čehož více než 14 procent připadá na starobní penze, zbytek jsou vdovské a invalidní důchody. To jsou zdaleka nejvyšší penzijní náklady v Evropě. Kdyby Řecko omezilo své penze na českou úroveň, má rozpočtový přebytek a může poučovat Němce, jak se má hospodařit. Kuriózní je, že v roce 1990 Řekům připadaly penzijní výdaje ve výši 15 procent HDP příliš vysoké a začali uvažovat o reformě. Nikdy ji ovšem neprovedli. Výdaje postupně šplhaly a šplhaly – až náhle přišla světová finanční krize, která ukázala, že Řecko je předlužené. Řecko je tedy v první řadě ukázkou krachu nereformovaného penzijního systému. Vše ostatní je druhotné.

Zdroj: Pavel Kohout Partners Financial Services | Převzato z Investujeme.cz

Tagy: ekonomika Řecko krach bankrot penze