Podle Roberta Holmana jsou krize přirozenou součástí ekonomického vývoje, kdy období optimismu střídají období pesimismu. Současná krize má ale několik specifik, a to jak co se týče jejich vzniku, tak i průběhu a vyrovnávání se s ní. Za současnou krizi mohou zejména vlády, a to zejména uvolněnou měnovou politikou a vládní podporou hypoték v USA, čímž společně s boomem na trhu s deriváty a finančními inovacemi způsobily deformace na trhu. Samotná krize by ale nebyla problémem, kdyby se řešila tržními nástroji, když slabé a špatně vedené společnosti ukončí svou činnost a přežijí pouze ty silné. Dnes naopak dochází k přijímání vládních balíčků pomoci, které vyvolávají neadekvátní očekávání bank očekávajících pomoc. Dochází k morálnímu hazardu, kdy odměny za dobré výsledky míří do kapes manažerů, ale ztráty společností zaplatí daňoví poplatníci. Problémem pak může být snaha o rozšíření regulací. Ty ale podle Holmana nejsou potřeba. Je lepší zdokonalit ty existující, než zavádět nové. Může to totiž vést k deformaci finančního trhu a jeho zhoršení. Přirozená snaha společností o obcházení regulací pak vede k ještě větší nepřehlednosti trhu. Český finanční sektor je vcelku zdravý – banky neměli velké expozice v zahraničních cenných papírech a v subprime hypotékách, a také nejsou odkázané na peníze od ČNB. Hypoteční trh v ČR se liší od trhu v USA. Zde docházelo k růstu trhu zejména díky rychlému hospodářskému růstu, úvěrové standardy jsou a byly přísnější, neexistuje sekuritizace a hypotéky jsou dobře zajištěny. Výhodou českých bank je velký objem vkladů, které v případě problémů mohou vytvářet dostatečný polštář před výkyvy na trzích a znamenají levné financování v případě problémů. Ještě stále je patrný malý podíl úvěru v selhání . Současným problémem jsou zejména nízká likvidita na trhu se státními dluhopisy, a nervozita na mezibankovním trhu. ČNB se samozřejmě snaží reagovat, a to jak přijetím nástroje na dodávání likvidity na trh, tak i možností použít dluhopisy jako kolaterál. Dalšími riziky domácího bankovního trhu je pak zpřísňování úvěrových podmínek, pokles objemu úvěrů na bydlení a rovněž očekávané zpomalení u podnikatelských úvěrů.