Ropa zvyšuje inflaci v Evropě, jak růst zastavit?
30. 4. 2008 – 8:59 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Rostoucí ceny ropy, která již překročila 100 USD za jeden barel, posunuly v březnu inflaci na rekordní 3,6% v eurozóně. V celé EU je tato hodnota ještě o dvě desetiny vyšší: 3,8%.
Zástupce Evropské centrální banky Lucas Papademos řekl, že lze očekávat pokračování současného inflačního vývoje. Zeptali jsme se dvou poslanců z výboru pro hospodářství a měnu, jak lze vývoj inflace a související znehodnocování peněz v eurozóně zbrzdit.
Jak kritický je současný vývoj inflace? Na tuto otázku lze říct, že aktuální míra inflace 3,6% je rozhodně vyšší, než například údaj ze září uplynulého roku, kdy se inflace pohybovala okolo 2,1% v eurozóně. Nelze přitom zapomenout na skutečnost, že existují velké rozdíly v jednotlivých zemích. Nejnižší inflaci vykazuje Nizozemsko (1,9%), na druhém konci tabulky je Lotyšsko s 16,6% (Lotyšsko ovšem ještě nepřijalo euro a není tedy v eurozóně).
Jak to je s cenami potravin?
Růst blahobytu v zemích jako je Čína anebo Indie znamená, že čím dál víc lidí si může dovolit kupovat dražší a kvalitnější potraviny. Lucemburský poslanec Robert Goebbels to vysvětluje jednoduše: „Číňané a lidé v některých dalších zemích začali jíst maso. Okolo 60% zemědělské výroby jde na krmivo pro dobytek.“
„Boj proti inflaci bude složitý za situace, kdy cena ropy a potravin je vysoká. Vládní politika boje proti klimatickým změnám a vyšší zdanění energie nakonec ovlivní chování spotřebitelů,“ říká lucemburský poslanec.
Švédský poslanec Gunnar Hökmark je optimističtější. „Máme pořád ještě celkem nízkou inflaci vzhledem k naší konkurenceschopnosti na mnoha trzích a kvůli možnostem, které nám nabízí globalizace. Máme přístup k výrobkům za nízké ceny. Přesto, že byly zvýšeny úrokové sazby za poslední rok a půl, tak jsou pořád srovnatelné s tím, co jsme měli před deseti, dvaceti lety.“
Musíme udržet nízkou míru DPH
Švédský poslanec také vysvětluje odlišnou situaci v nových členských zemích EU: „Není náhoda, že některé z našich nových členských zemí vykazují vyšší míru inflace. Mají dobré předpoklady pro vyšší hospodářský růst. Rostoucí hospodářství potřebuje nové budovy, nové fabriky, nové investice a to vše vytváří tlak na poptávku. A tím pádem přispívají k vyšší míře inflace po celé EU.“
Jeho lucemburský kolega upozorňuje na vliv vládní politiky na vývoj inflace. „Národní rozdíly ve vývoji inflace odrážejí částečně úřední zvyšování cen a daní. Například v Lucembursku přizpůsobujeme ceny některých veřejných služeb dvakrát ročně na základě indexu. Proto je v Lucembursku inflace vyšší, než v sousedních zemích.“
„Evropská unie by měla přestat na chvíli tlačit na DPH. Evropská komise vyvíjí tlak na nové členské země, aby zvyšovaly daně na plyn, benzín a naftu, aby tak přizpůsobily své daně celkové úrovni v EU. S tím by měla Komise přestat,“ říká.
Mají se zvýšit úrokové sazby?
Inflace roste, když je v oběhu větší množství peněz. Když jsou úrokové sazby vysoké, pak lidé méně investují kvůli vysokým nákladům za úvěry a naopak preferují ukládat peníze v bankách, které nabízejí výhodné úroky. Vyšší úrokové sazby tedy „stahují“ peníze z oběhu na trhu, snižují inflaci ale také celkový hospodářský růst.
Poslanec Goebbels řekl na adresu Evropské centrální banky, aby pokračovala ve své politice snižování inflace. „Doufám, že se budou držet současné úrovně 4%. Dovoz inflace nelze řešit tím, že se zvýší úrokové sazby!“ Jeho švédský kolega Hökmark pak očekává, že se politici nebudou plést do politiky ECB: „Centrální banka by měla sama rozhodovat o tom, jak stanovit úrokové sazby. O tom by se nemělo diskutovat politicky. Potřebujeme racionální rozhodnutí založené na chladné kalkulaci,“ řekl.
Mají zaměstnancům stoupat platy?
Když inflace užírá lidem kupní sílu, pak je jen přirozené, že jsou slyšet hlasy, požadující kompenzaci prostřednictvím zvýšení platů. Mnoho ekonomů se však domnívá, že vyšší ceny a vyšší platy jen vystupňují inflaci ještě výš. Proto je nutné, aby měnová politika byla vyvážená.
Poslanec Goebbels proto upozorňuje na potřebu „chránit kupní sílu lidí prostřednictvím vyvážené politiky.“ Jeho kolega Hökmark je celkem optimistický: „Kupní síla spotřebitelů v EU roste díky hospodářskému růstu. To je do jisté míry vybalancováno stoupajícími cenami. Ale za poslední desetiletí byl růst větší než inflace.“
V červnu se sejde předseda Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet s poslanci z výboru pro hospodářství a měnu. Diskuze se bude konat v rámci jedné z jeho pravidelných čtvrtletních návštěv Parlamentu.
europarl