Daně na příští rok zůstanou stejné, klesne pojistné Daně v příštím roce mohou narůst i o tisíce Z průzkumu ve 106 zemích vyplývá, že v minulém roce poprvé od roku 1994 nedošlo ani v jedné zemi ke zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob. Širší daňová základna a přísnější vymáhání daní však ukazují, že nepřímé daně nabývají nového, globálního významu. Sazba daně z příjmu právnických osob dosahuje v celosvětovém průměru hodnoty 25,9 procent, což představuje meziroční pokles o necelé jedno procento. Nejnižší průměrné sazby daně z příjmu právnických osob stále nacházíme v Evropské unii, kde průměrná sazba poklesla od roku 2007 o jedno procento na 23,2 procent. Nejvyšší průměrné sazby jsou v regionu Asie a Tichomoří. Zde poklesly o 0,8 procent na 28,4 procent. Také v České republice je evidentní tendence ke snižování daně z příjmu právnických osob. Jen za poslední rok tato daň klesla o celá tři procenta. Se sazbou 21 procent se tak Česká republika pohybuje pod celoevropským průměrem. Sazba nepřímé daně (daň ze zboží a služeb nebo daň z přidané hodnoty, DPH) dosahuje v celosvětovém průměru 15,7 procent a za posledních pět let se příliš nezměnila. Průměrné sazby nepřímých daní v EU jsou však nejvyšší na světě a dosahují úrovně 19,49 procent. K evropskému průměru se v tomto případě řadí i Česká republika, kde se sazba nepřímé daně od roku 2005 drží na 19 procentech. Nejnižší sazby jsou v regionu Asie a Tichomoří, kde se pohybují na úrovni 11,14 procent. Ale i zde od roku 2006 stoupla průměrná sazba o 0,5 procent. Již několik let lze pozorovat náznaky, že vlády po celém světě obracejí svou pozornost k nepřímým daním. Letos je ale tento trend mnohem zřetelnější. Sazby nepřímých daní se příliš nemění, zatímco sazby daně z příjmu právnických osob jsou soustavně tlačeny dolů. Stále více vlád zavádí systémy daně z přidané hodnoty – v současné době je má již 135 zemí a další se k tomu chystají. Neustále také roste okruh transakcí, které jsou předmětem těchto daní. Daňové orgány se více zaměřují na efektivní výběr nepřímých daní. V EU čelí společnosti novým regulačním požadavkům a vládním opatřením, jejichž cílem je zpřísnit vymáhání daní. Například v Německu se v jedné spolkové zemi připravuje pilotní program, který by regulaci DPH svěřil do rukou specializovaných kanceláří. Stejný postup pak bude pravděpodobně zaveden v celém Německu. „Ve světě, kde společnosti a jejich zisky vykazují stále větší mobilitu, představují daně ze spotřeby zdroj příjmu, kterému málokterá vláda může odolat. Čerpají totiž nejen ze zisků právnických osob, ale i z celé ekonomiky. Spíše než velké částky v delších časových rozestupech poskytují soustavný příliv zdrojů. Nepřímé daně se také ve srovnání s daněmi z příjmu právnických osob v okamžiku, kdy se stanou splatnými, mnohem rychleji vybírají,“ uvádí Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika odpovědný za daňové poradenství. A dodává: „Na celém světě pozorujeme pozvolný ústup od retrospektivního zdanění pomocí daně z příjmu právnických osob a naopak orientaci na zdanění v reálném čase, což po daňových odděleních vyžaduje, aby disponovala informacemi o dění ve svém podniku v reálném čase a měla také mnohem podrobnější přehled o transakcích a souvisejících daňových postupech, než je tomu dnes.“ Ačkoliv mezinárodní konkurence i nadále tlačí daně z příjmu právnických osob dolů, mnohé naznačuje, že i v této oblasti se vlády snaží výběr daní zpřísnit. Jednou z nových oblastí daňové regulace, kde panuje zvýšená aktivita, jsou převodní ceny (transfer-pricing). Stále více zemí totiž zavádí pravidla k regulaci cen, za které společnosti v rámci jedné nadnárodní skupiny mezi sebou realizují koupě a prodeje přes hranice států. Panuje určité napětí mezi nepochybným ekonomickým přínosem pro všechny zúčastněné, který představují efektivní dodavatelské řetězce a volnější obchod, a potřebou vlád zajistit si své příjmy. Daňoví odborníci jsou v samém centru tohoto dilematu. Musí zachovat přínosy, které pro vlády jednotlivých zemí plynou z efektivního přeshraničního obchodu, a zároveň pomoci vytvořit nové fiskální politiky, které tyto země budou potřebovat, mají-li získat svůj podíl na globálním bohatství. Spolu s potřebou mnohem větší celkové informovanosti, kterou vyžadují nové daňové systémy vznikající po celém světě, je právě toto důvodem, proč je dnes více než kdy jindy nutný progresivní, do budoucna zaměřený a hodnotově orientovaný přístup k problematice daní z příjmu právnických osob.