Za nízkou sklizní lze vidět špatné počasí. Po velmi mírné zimě, byla vegetace ovocných dřevin urychlena o dva až tři týdny. Rovněž kvetení bylo velmi časné a většina ovocných druhů kvetla již v průběhu dubna. Netradiční byl i průbeh jara. Zejména velmi suché počasí, kdy nespadly žádné srážky po dobu až 8 týdnu a k tomu nadprůměrné teploty. V některých oblastech kritický nedostatek vody stále trvá. Zásadní vliv na letošní úrodu mel výskyt mrazu v průběhu dubna a na začátku května. Ovocné sady byly postiženy v CR ve třech vlnách. První z nich byla kolem 5.4., kdy postihla některé peckoviny na začátku kvetení nebo před květem a jádroviny v poupatech. Druhá vlna následovala kolem 21.4., kdy byly postiženy zejména broskvoně, švestky, trešně a hrušky v květu a jablone na začátku květu. Třetí vlna mrazu prišla v prvních dnech května. Poškozeny byly zejména jabloně. Teploty klesly až k – 7 stupnu Celsia. Mrazy obecně více postihly severovýchod a severozápad Čech a také lokální výsadby v údolních polohách prakticky ve všech regionech. Část letošní úrody jablek a hrušek bude navíc určena jen ke zpracování, protože rostoucí plody vykazují ruzná mrazová poškození a nebude je možné uplatnit na trhu s čerstvým ovocem. Konzumních jablek určených pro trh bude ve srovnání s loňskem jen asi polovina. Celkové škody lze v intenzivních sadech odhadnout na více než 400 miliónu Korun. Vážné škody na úrodě hlásí většina zemí střední a východní Evropy – Slovensko, Maďarsko, Ukrajina a zejména Polsko, které mrazy zasáhly nejvíce za posledních minimálně dvacet let a to v plném květu. Polsko, které má největší vliv na obchod s ovocem mírného pásma ve středoevropském regionu, očekává škody v řádu desítek miliard Korun, škody řeší vláda, o pomoc byl požádán i Brusel. Rozsah poškození v Polsku byl klasifikován jako živelná pohroma. Ve střední Evropě budou mít mrazy výrazný dopad na výši sklizne ovoce. Odborníci odhadují, že celková sklizeň ovoce ve střední Evropě bude nejnižší za nekolik desítek let.