Spotřebitelská poradna: Češi si nestěžují, raději se zeptají
23. 7. 2011 – 14:22 | Spotřebitelé | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Poradenská linka časopisu dTest pro spotřebitele odpovídá na dotazy veřejnosti od listopadu minulého roku. Za tu dobu zodpověděla již tisíce spotřebitelských dotazů a stížností.
Vezmeme-li to od začátku, zjistíme, že přes 70 % jakýmkoliv způsobem problematických smluv s podnikateli zákazník uzavírá klasickou cestou, 12 % přes internet a 7 % smluv mimo prostory obvyklé k podnikání.
„V případě smluv uzavíraných mimo prostory obvyklé k podnikání jde v naprosté většině případů o tzv. předváděčkové akce. Přes jejich zdánlivě nízké zastoupení jsou problémy s nimi spojené vzhledem k jejich celkovému počtu alarmující,“ upozorňuje Martina Vernerová, vedoucí spotřebitelské poradny časopisu dTest.
Může vás zajímat: Cestovní kanceláře požadují nezákonné storno poplatky
Poradna v souladu s evropským doporučením dělí svou agendu na stížnosti a dotazy spotřebitelů. Zatímco dotazy jsou spíše obecného charakteru (např. Za jak dlouho má prodejce vyřídit reklamaci?), stížnosti jsou konkrétnější a vyjadřují konkrétní nespokojenost s daným obchodníkem (např. Prodejce XY nevyřídil reklamaci včas). „Přestože většina dotazů je důsledkem nespokojenosti s konkrétním obchodníkem, stížnosti jsou v naší poradně zastoupeny v jasné menšině. Čeští spotřebitelé si totiž nestěžují, a to ani když jsou jednoznačně v právu,“ říká Vernerová.
Průměrná stížnost, kterou spotřebitelská poradna řeší, se týká určitého zboží, která neodpovídá objednávce. Téměř stejně však spotřebitele trápí zboží, které je vadné či dokonce způsobí škodu, neoprávněně zamítnuté reklamace a nesprávné faktury a jejich nevybíravé vymáhání. Z oblasti spotřebního zboží se nejproblematičtějšími jeví být bytové vybavení, obuv, mobilní telefony a velké i malé domácí spotřebiče a elektronika. Nedostatky trpí i spotřebitelské prostředí v oblasti elektronických komunikací a dodávání energií.
Dotazy spotřebitelů věrně kopírují oblasti, na které si spotřebitelé nejvíce stěžují, je tedy zřejmé, že jediným rozdílem je odlišná reakce spotřebitelů na stejné situace. „Nižší počet konkrétních stížností neznamená, že bychom měli nad spotřebitelským prostředím v České republice jásat. Pořád je co zlepšovat, k čemuž může přispět také každý spotřebitel. Stačí, když bude občas trochu hlasitější,“ uzavírá Vernerová.
Kam dál?