Vládní koalice chce hned po Novém roce zastavit další zvyšování sociálních odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné. Po úterním jednání kabinetu to potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zákon má zmrazit růst minimálních odvodů na letošní úrovni, přestože podle platné legislativy měly od ledna opět výrazně vzrůst.

Živnostníci sice budou muset na začátku roku platit vyšší zálohy, ale jen dočasně. Jakmile zákon projde Parlamentem a vstoupí v účinnost, stát jim rozdíl zpětně vrátí jako přeplatek. „Živnostníci budou muset zaplatit vyšší zálohy, ale po účinnosti zákona se zpětně stanou přeplatkem, který jim bude vrácen,“ uvedla Schillerová. Podle ní už se má pojistné zvyšovat pouze o běžnou valorizaci, nikoliv skokově skrze růst vyměřovacího základu, který nastavila předchozí vláda.

Kolik živnostníci ušetří

Zastavení růstu minimálních odvodů má OSVČ přinést průměrnou úsporu zhruba 715 korun měsíčně. Nejnižší měsíční vyměřovací základ by měl zůstat na 35 procentech průměrné mzdy, zatímco podle současného zákona by se měl od ledna zvýšit o dalších pět procentních bodů.

Návrh zákona předložili poslanci současné koalice krátce po ustavující schůzi nové Sněmovny. Končící kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) se k němu postavil negativně, to ale poslance právně nezavazuje. Navíc se objevují první trhliny i uvnitř ODS. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček naznačil, že část občanských demokratů by mohla hlasovat pro. „Šlo o bolestivý kompromis předešlé vlády, ale ODS by měla znovu stát na straně zájmů malých podnikatelů,“ prohlásil.

Spor o spravedlnost systému

Zatímco ANO a část ODS mluví o pomoci drobným podnikatelům, Starostové a lidovci varují před nespravedlností vůči zaměstnancům. Podle STAN jsou rozdíly mezi odvody OSVČ a zaměstnanců už dnes příliš velké. „Za Starosty si uvědomujeme, že živnostníci čelí podnikatelskému riziku… Ale bohužel dnešní rozdíly jsou tak výrazné, že poškozují spravedlnost systému,“ uvedla poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková.

Podle jejích slov tvoří OSVČ zhruba čtvrtinu pracovní síly, ale na daních a pojistném odvádějí jen asi šest procent celkového objemu. „Není možné, aby zdravotní sestry, učitelé nebo policisté dorovnávali ze svých odvodů to, že vysoce příjmový konzultant odvádí pouze minimum,“ dodala.

Čísla rozdíly potvrzují

Podle analýz dosahuje průměrná míra zdanění OSVČ zhruba 22 procent, zatímco u zaměstnanců je to až 39 procent. U některých vysokopříjmových podnikatelů využívajících paušální daň může skutečné zatížení klesnout dokonce na 11 procent. Zaměstnanci se srovnatelným příjmem přitom státu odevzdávají kolem 42 procent.

Minimální zálohy na sociální pojištění přitom od ledna bez zásahu zákona vzrostou u hlavní činnosti z 4759 na 5720 korun. U vedlejší činnosti se zvýší na 1574 korun. Změny se dotknou i paušální daně, kde v prvním pásmu stoupne měsíční platba na 9984 korun. Pokud ale návrh projde, část těchto peněz se živnostníkům vrátí.