Státní fondy hospodaří špatně, měly by se zrušit navrhuje NKÚ

- Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

Nejvyšší kontrolní úřad navrhuje, aby se některé státní fondy zrušily nebo sloučily. Důvodem je to, že neplní své poslání a v jejich hospodaření se našla mnohá pochybení, uvedla v pondělí mluvčí úřadu Olga Málková.

Nejvyšší kontrolní úřad připomíná, že neuspokojivé fungování státních fondů má na svědomí částečně obecnost zákonů, kterými byly jednotlivé fondy zřízeny, Foto:SXC

Nejvyšší kontrolní úřad připomíná, že neuspokojivé fungování státních fondů má na svědomí částečně obecnost zákonů, kterými byly jednotlivé fondy zřízeny, Foto:SXC,zdroj: NašePeníze.cz

Návrh na zrušení či sloučení se týká následujících fondů: Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), Státního fondu životního prostředí České republiky (SFŽP), Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPRČK), Státního fondu kultury České republiky (SFK).

Kontroloři se zaměřili na roky 2008 až 2010 a došli k závěru, že uvedené státní fondy více či méně neplní své poslání. Například Státní fond kultury České republiky už od roku 2006 neposkytl ani jedinou dotaci na kulturní projekty, přestože právě to je podle zákona jeho hlavním posláním.

Kromě toho úřad našel v hospodaření státních fondů pochybení, například Státní fond životního prostředí České republiky nedokázal dohledat mobilní telefony, notebooky, nábytek a další věci v hodnotě 2,8 milionu korun. Fond se rozhodl manko odepsat, aniž by se pokusil majetek dohledat nebo najít viníka.

Státní fond kultury České republiky zase pronajal památkově chráněný objekt u Hybernů s tím, že nájemce do konce září 2005 dům zrekonstruuje a zkolauduje. Pokud by to nestihl, měl fond právo na pokutu 200 milionů korun. Tři dny před plánovanou kolaudací ale ministr kultury podepsal dodatek, kterým termín kolaudace o rok prodloužil a případnou smluvní pokutu navíc snížil na 38 milionů korun.

Nejvyšší kontrolní úřad připomíná, že neuspokojivé fungování státních fondů má na svědomí částečně obecnost zákonů, kterými byly jednotlivé fondy zřízeny. "Nekladou důraz na to, aby byly zajištěny dostatečné příjmy fondů, a ty tak nespoléhaly na dotace státu, které by měly být jen mimořádným zdrojem příjmů. Zákony také velmi široce vymezují samotné využití peněz fondů," dodala Málková.

Státní fondy podrobně

Příjmy i výdaje kontrolovaných státních fondů mají v posledních letech většinou klesající tendenci, a to i proto, že si nevytvářely potřebné dlouhodobé zdroje. Vyplývá to ze závěrů kontroly NKÚ, které úřad zveřejnil na svých internetových stránkách.

NKÚ kontroloval Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP), Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFPRČK) a Státní fond kultury České republiky (SFK). V jejich hospodaření mezi lety 2008 až 2010 zjistil mnohé nedostatky. Kontrolory zarazil už samotný způsob, jakým fondy v minulých letech s penězi nakládaly.

"V kontrolovaném období u všech fondů kromě SFK, který neposkytoval od roku 2006 žádné podpory, převažovala forma dotací, která nezajišťuje návratnost prostředků pro podporu v budoucích letech. Ani nařízení vlády, která určovala použití prostředků SFRB, tuto potřebu nerespektovala," uvádí se v materiálech NKÚ s tím, že hrozí stav, kdy státní fondy budou stále více spoléhat na zdroje, které by měly být využívány
pouze mimořádně, a to zejména na dotace ze státního rozpočtu.

Například hlavním zdrojem příjmů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) bylo více než přes 33 miliard korun z privatizace, které získal v letech 2000 až 2005 s tím, že měl vytvářet potřebné dlouhodobé zdroje pro financování podpory bydlení. Už v roce 2010 však byly podle zjištění NKÚ tyto prostředky téměř vyčerpány a SFRB tak bez dalších zdrojů nebude schopen plnit účel, pro který byl zřízen.

A v hospodaření toho fondu našla kontrola i nevýhodné smlouvy. K zajištění své činnosti si totiž SFRB najímal nebytové prostory v Praze a Olomouci od tří různých subjektů a za nájemné platil přes šest milionů korun ročně. Kontrolou nájemních smluv úřad zjistil, že ve smlouvě o nájmu nebytových prostor v Praze 1 je mimo jiné uvedeno, že pokud by nájemce předčasně ukončil nájem, náleží pronajímateli smluvní pokuta rovnající se výši nájemného, které by pronajímateli náleželo ode dne předčasného ukončení nájmu do 31. 12. 2020.

"Toto ujednání vyhodnotil NKÚ jako nevýhodné, protože v případě předčasného ukončení nájmu ze strany SFRB by musel jako takzvanou smluvní pokutu uhradit SFRB nájem v plné výši až do konce roku 2020, přitom nájemné těchto nebytových prostor činí ročně 5 272 208 korun," konstatuje NKÚ.

Některé fondy zase prakticky již existují jen na papíře. SFK a SFPRČK totiž v kontrolovaném období neměly vlastní zaměstnance a jejich činnost zcela zajišťovalo svými zaměstnanci ministerstvo kultury. Od roku 2006 do roku 2011 dokonce nebyla zvolena ani rada SFK a fond neposkytoval po celé toto období žádné podpory. Postavení obou uvedených fondů se tak fakticky neliší od postavení útvaru ministerstva.

Aktivity SFK jsou přitom v současnosti omezeny jen na činnosti týkající se tří památkově chráněných budov Praze. Jedná se o dům U Černé Matky Boží, dům U Hybernů a Národní dům na Vinohradech. I zde ale objevila kontrola nevýhodné smlouvy.

Kubistický dům U Černé Matky Boží, který je národní kulturní památkou, užívá a celý spravuje Národní galerie v Praze (NG). NG užívá prostory k provozování proměnných expozic českého kubismu, které vytvořila na základě objednávky SFK, přestože ze zákona i statutu fondu podle NKÚ nevyplývá, že by měl být provozovatelem expozic nebo výstav. Výdaje spojené s provozováním expozice a správou objektu činily v letech 2008 až 2010 celkem 10 532 500 korun, celkové příjmy ze vstupného činily jen 3 910 561 korun.

"Uvedenou smlouvu o dílo považuje NKÚ za nestandardní, zvolené řešení z ekonomického hlediska pro SFK za nevýhodné a z hlediska hospodaření a péče o významnou kulturní památku za rizikové," kritizuje NKÚ.

Otazník visí i nad další budovou ve správě SFK. Dům U Hybernů, který je památkově chráněným objektem, pronajímá fond k provozování divadla. Roční nájemné bylo v roce 2001 stanoveno na 12 milionů korun s každoročním navýšením o 50 procent míry inflace. Nájemce tam provedl rozsáhlou rekonstrukci za 200 milionů korun s datem kolaudace 26. září 2006. Přestože však kolaudace proběhla v září 2006, nedošlo do konce roku 2010 mezi nájemcem a pronajímatelem k odsouhlasení ocenění provedené rekonstrukce, což může mít podle NKÚ v budoucnu vliv na inkaso příjmů z pronájmu.

Na tuto skutečnost také opakovaně upozorňují i zprávy auditora. Smlouva mezi SFK a nájemcem byla uzavřena dne 25. září 2001. Dodatkem z května 2003 bylo sjednáno dodržení termínu kolaudace nejpozději do 30. září 2005, s tím, že v případě nedodržení termínu se sjednává smluvní pokuta ve výši 200 milionů korun. Tři dny před termínem kolaudace byla však druhým dodatkem lhůta pro kolaudaci prodloužena o rok a sjednaná sankce snížena na 38 milionů korun, a to i přes tu skutečnost, že v tomto dodatku je mimo jiné uvedeno, že k nedodržení termínu dokončení rekonstrukce došlo bez jakéhokoli zavinění ze strany SFK.

SFŽP zase zjistil až v roce 2010 manko ve výši přes 2,8 milionu korun, které bylo tvořeno zejména majetkem pořízeným v letech 2008 až 2010. Jednalo se například o notebooky, mobilní telefony, nábytek a kancelářské vybavení. Škodní komise fondu navrhla nevymáhat škodu a odepsat manko z majetkové evidence s tím, že není možné určit, kým a jakým způsobem manko vzniklo, a že ceny nenalezeného majetku jsou cenami pořizovacími a neodráží reálnou hodnotu. Uvedeným postupem tak fond porušil hned několik zákonů.

Jitka Zadražilová, Miroslav Kyncl | MED

Tagy: NKÚ hospodaření peníze fondy státní fond