Snížení státního příspěvku, zrušení osvobození úroků z vkladů u stavebních spořitelen od daně z příjmů… to jsou jen hlavní změny dopadající na výhodnost stavebního spoření. V dalším kroku se očekává zavedení nutnosti prokázat účelové vynaložení státního příspěvku – jinak nebude vyplacen. Naopak pro klienty může být přínosem, ale pro stavební spořitelny hrozbou, plánované umožnění nabízet produkt „stavební spoření“ i jinými než specializovanými bankami – stavebními spořitelnami.

TIP: Stavební spoření v roce 2012: Podpora maximálně dva tisíce a zdaněné úroky

Nad stavebním spořením visí ještě jeden Damoklův meč: Ústavní soud potvrdil, že změny schválené zákonem se mohou týkat i stávajících smluv. Rychlé uzavření smlouvy o stavebním spoření tak nepomůže zajistit aktuální podmínky státní podpory na další roky dopředu. Stahují se tak mračna nad stavebním spořením i stavebními spořitelnami, ale ještě není třeba lámat hůl. Stavební spoření zůstává pro určitou část klientů výhodným produktem.

<%Anketa227%>

Spoření se stavebním spořením

Spořit se stavebním spořením znamená získat státní příspěvek ve výši 10 % vkladu, maximálně 2 000 Kč ročně. To se na první pohled jeví stále výhodné, na druhý to už taková sláva není. Státní příspěvek klient dostane pouze při vkladu na účet, ale peníze musí být uloženy na ne příliš dobře úročeném účtu až 6 let (vklady v dalších letech vždy o rok méně). Efektivní zhodnocení vkladu se tak pohybuje kolem 5 %.

Nevýhodou spoření jsou také poplatky. Aby měl klient vůbec šanci na státní příspěvek sáhnout, musí uzavřít smlouvu se stavební spořitelnou. Za ni zaplatí 0,5 % až 1 % z cílové částky. Když navíc podlehne vábení prodejce a nastaví cílovou částku příliš vysoko, platí o to více.

Kupříkladu za smlouvu s dvojnásobnou cílovou částkou, než kolik klient plánuje naspořit (pod vidinou úvěru, který nemusí potřebovat ani chtít), zaplatí 2 % z peněz, které v průběhu šesti let naspoří – tj. přibližně 4 % z peněz, které má v průměru na účtu (když smlouvu uzavře, nemá naspořeno nic, postupně spoří, po šesti letech má naspořeno polovinu cílové částky -> v průměru má naspořeno přibližně čtvrtinu cílové částky).

Nevýhodou je i nejistota výše státního příspěvku. Stát ho může kdykoli snížit či zrušit – ale vázací doba může zůstat i nadále šestiletá. Klient by tak byl nucen peníze nechat na stavebním spoření, dál platit roční poplatky za vedení účtu a dostával by úroky srovnatelné s úroky na spořicím účtu.

Komu se tedy vyplatí stavební spoření pro spoření? Konzervativním lidem, kteří nejsou ochotni přijmout investiční riziko a zároveň věří, že státní příspěvek zůstane alespoň na současné úrovni. V takovém případě zůstává stavební spoření stále nejvýhodnějším produktem – pokud se správně nastaví.

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz

Kam dál?

- Stavební spořitelny lákají na akce, první vše ale spočítejte!

- Stavební spoření čekají změny, lidé nedostanou od státu více než dva tisíce

- Jak to bude se stavebním spořením a má ještě smysl?