Stavební spoření v ohrožení. Mladí dávají ruce pryč, spoří už jen starší generace
13. 1. 2026 – 11:10 | Domácí | Štěpán Bárta |Diskuze:
Kdysi nedotknutelný symbol českého finančního zabezpečení se otřásá v základech. Stavební spoření, které mělo v šuplíku snad každé dítě, se proměňuje v produkt pro pamětníky. Zatímco stát škrtá podporu, průměrný věk střadatelů raketově letí vzhůru a mladá generace dává od skomírajícího hitu devadesátých let ruce pryč. Co stojí za úpadkem českého fenoménu?
Éra dětí skončila, spoří padesátníci
Data mluví neúprosně. Stavebko už dávno není produktem pro mladé rodiny, které chtějí zajistit budoucnost svým potomkům. Za posledních deset let se průměrný věk klienta posunul o neuvěřitelné roky nahoru. Tam, kde dříve dominovali lidé v Kristových letech, dnes najdeme spíše padesátníky.
Statistiky jednotlivých domů jsou alarmující. „Od roku 2015 se průměrný věk klientů se spořicí smlouvou o stavebním spoření zvýšil ze 41,6 roku na 45,1,“ sdělila mluvčí Buřinky Monika Kopřivová. Ještě drsnější realitu ukazují data o uzavírání nových smluv. Například u Raiffeisenbank stavební spořitelny průměrný věk klienta při podpisu smlouvy stoupl z 39 na 43 let. Mladí lidé totiž pochopili, že uvázat se státu a bankám na šest let se jim při dnešních poplatcích prostě nevyplatí.
Státní podpora jako výsměch a drsné poplatky
Proč lidé utíkají ke konkurenci? Odpověď je jednoduchá: peníze. Vláda srazila maximální státní příspěvek na kolena – z dřívějších dvou tisíc na pouhou tisícovku ročně. Když k tomu přičtete poplatky za vedení účtu, které se pohybují mezi 300 až 400 korunami ročně, a úroky kolem dvou až tří procent, zůstanou vám jen oči pro pláč.
Finanční poradci už dávno varují, že trh nabízí mnohem šťavnatější sousta. „Zhodnocení je zajímavější i při konzervativnějších řešeních,“ podotkl už loni finanční poradce Partners Lukáš Urbánek. Zatímco stavební spořitelny nabízejí drobné, nejlepší spořicí účty na trhu lákají na čtyři procenta, a to bez nutnosti čekat šest let na vlastní peníze. Výsledkem je drsný pád: počet nových smluv meziročně klesl a s ním i celková cílová částka, kterou si lidé plánují naspořit.
Záchranný kruh jménem rekonstrukce
Jediné, co stavební spořitelny drží nad vodou, je hlad Čechů po opravách starých bytů a domů. Objemy úvěrů sice rostou, ale lidé si nepůjčují na nové vily – dělají nové koupelny a zateplují fasády. Rekordní nárůst objemu úvěrů o 30 procent táhnou hlavně půjčky bez ručení nemovitostí, které se využívají k modernizaci bydlení.
Klienti dnes tento produkt berou spíše jako nouzové řešení pro opravy než jako výhodné spoření. „Nejčastější volbou našich klientů je úvěr na rekonstrukci. Tu lze využít jak na rekonstrukci vysněného bydlení, tak i přímo na její nákup nebo třeba na sloučení jiných nevýhodných úvěrů. Další oblíbenou variantou je úvěr na financování družstevního bydlení,“ uvedla Tereza Kaiseršotová z Raiffeisenbank. Podle jiných expertů, jako je Pavel Zúbek z Modré pyramidy, je motivací i snaha ušetřit na energiích: „Průměrná měsíční úložka postupně roste. V uplynulém roce překonala tři tisíce korun,“ dodal Zúbek. Otázkou však zůstává, zda vyšší vklady stačí k tomu, aby tento skanzen českého bankovnictví přežil.