Test: Mražené pizzy často obsahují náhražky za šunku i sýr, hlavně ty pro čechy

- Spotřebitelé autor: red

Podle čeho se rozhodujete, kterou mraženou pizzu si koupíte? Hraje roli, jestli je šunková či sýrová, nebo kolik stojí? Anebo se vždy snažíte vybrat tu nejšunkovější, nejsýrovější? Pokud vám jde o to druhé, nejspíše oceníte srovnání sdružení na ochranu spotřebitele dTest.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Nakoupili jsme 36 kusů mražené pizzy v sýrových a šunkových variantách a podívali se na množství jejich hlavních ingrediencí. Porovnání pizz značky Dr. Oetker z různých evropských zemí pak přineslo nemilé zjištění, že na šunce se u pizzy pro Čechy šetří.

Pizza může pro někoho v určité životní etapě představovat základ jídelníčku, pro dalšího příjemné zpestření. Nikdo však nejspíše nebude pochybovat, že pizza je oblíbená po celém světě. Dokonce natolik, že značná část lidí pravidelně vhazuje do nákupního koše pizzu v mražené podobě a plní s ní své mrazničky.

Pokud mezi ně také patříte, tušíte, co lze od polotovaru v igelitu a papírové krabici očekávat?

Zázraky nečekejte od žádné z mražených pizz, ale četbou etiket si můžete pomoct, abyste domů přinesli co nejméně suché těsto, případně se vyhnuli koktejlu náhražek. Můžeme také prozradit, že Dr. Oetker vypravuje svou pizzu do českých obchodů s menším množstvím šunky a v nižší kvalitě než do rakouských a italských.

Pizza v různých stádiích

Pizzu si lidé na mnoha místech zeměkoule upravili podle lokálních chutí a surovin, nicméně historicky drží mateřskou ochranu nad pizzou Italové. Ti ji časem roznesli po světě a dodnes se drží minimalistického pojetí co do výčtu používaných surovin.

Pizza jako placka z kynutého těsta s rajčatovou omáčkou a mozzarellou ve své základní sestavě dospěla do nejrůznějších podob a objevila nejrůznější způsoby, jak se dostat ke spotřebiteli.

Vedle pizzerií a restaurací, kde se pečou v peci přímo na objednávku, se stala pizza běžnou součástí fastfoodových řetězců a stánků s rychlým občerstvením.

Ti, kteří touží po (tak trochu) vlastní výrobě, najdou těsto na pizzu v chladicích pultech hned vedle těsta listového nebo sáhnou po sypkých směsích, které nechybějí v regálu hned vedle knedlíků v prášku.

Určitý mezikrok mezi hotovou pizzou a předpřipraveným těstem představuje hotová pizza mražená. Její podobu velkovýrobci uzpůsobili svým představám a v mnoha případech se po originálu ani neohlédli.

Svět idejí a velkovýroby

Italský publicista a literární kritik Leone Gessi ve své knize Rome et ses environs z roku 1949 popisuje pizzu jako „kvetoucí květinu, vznešenou a plnou vůní, s mozzarellou, která bublá v žáru ohně, odhalujíc kapky oleje a doteky rajčat. Zrzavé záblesky zjemňují jejich jasně červenou rajčatovou barvu, jsou to však ančovičky, jež dodávají sílu její chuti(…), kterou je složité definovat, protože pokrývá škálu od sladkého polibku až po ostré kousnutí.“

Upřímně řečeno, stejné pocity zažijete nad mraženým polotovarem vytaženým z trouby těžko. A těmi důvody nejsou jen chybějící kamenná pec ve vaší kuchyni, buvolí mozzarella nebo omáčka z rajčat San Marzano. Kulinářsky by výrobci museli sáhnout hlouběji do základů receptury, aby se představě o dokonalé pizze přiblížili aspoň o chlup.

Začtěte se do literatury faktu

Do našeho srovnání jsme nakoupili pizzy, které nesly názvy „šunková“ nebo „se šunkou“ a „quattro formaggi“, případně „sýrová“ nebo „se sýrem“. Byli jsme zvědaví, kolika procenty jsou zastoupeny hlavní suroviny podle informací na obalu.

U šunkových jsme sledovali zejména šunku a sýr, u sýrových byl předmětem našeho zájmu hlavně sýr. V úvahu jsme brali jak procentuální zastoupení, tak jejich skutečné množství, ke kterému jsme se dopracovali výpočtem. Pět procent šunky na 300g pizze totiž není totéž co na pizze o váze 500 gramů.

Do celkového hodnocení se v případě šunkových pizz promítla i kvalita šunky – škrob ani přidaná sójová bílkovina se u nás nesetkala s pochopením.

Receptura na sýrovou pizzu nebo pizzu quattro formaggi není jednotná, proto jsme typy použitých sýrů či jejich jednotlivé zastoupení nevyhodnocovali. Ve složení drtivé většiny z nich jsme však narazili na mozzarellu. Výrobci často používají také eidam, čedar a sýry s modrou plísní.

Rajčata si našla cestu ke všem výrobkům v našem srovnání. Protože se jejich podoba na pizzách liší, nazvali jsme je souhrnným označením rajčatová složka.

Ta může mít někdy podobu rajčatového protlaku, jindy krájených rajčat nebo rajčatové omáčky podle nejrůznějších receptur. Zohlednili jsme tedy také její podíl a skutečně použité množství, pokud tyto údaje výrobce uvedl. Bez chemických analýz však není možné posoudit, kolik opravdových rajčat na kynuté placce spočívá. V každém případě jsme tuto položku posuzovali podle klíče čím více, tím lépe. O její kvalitě si může každý udělat obrázek podle rozepsaných podsložek přímo na obalu.

Je mínus a mínus ve výsledku plus?

Šunkových vzorků jsme sehnali celkem 17. Převážná většina z nich patří privátním značkám obchodních řetězců, výjimky tvoří Dr. Oetker a Don Peppe. Do přehledu jsme pro ilustraci zařadili i šunkové pizzy značky Dr. Oetker, které jsou k dostání v Itálii, Rakousku, Polsku a Maďarsku (více se o nich dočtete na konci článku).

Podíl šunky se pohyboval od 3,1 % (Makro/Aro Pizza se šunkou) do 15,5 % (Don Peppe Originale Šunková), což v gramech znamenalo 13, respektive 60 gramů šunky na jedné pizze. Čím méně šunky jsme našli ve složení, tím méně bodů jsme udělovali.

Jenom polovina výrobců však používá do svých produktů šunku bez škrobů, případně bez sóji. Použití náhražek do šunky podíl reálného masa ještě snižuje, proto jsme takovým pizzám ubírali body.

S trochou ironie se nabízí otázka, jestli nekvalitní šunka v menším množství neznamená ve výsledku pro zákazníka benefit.

Trocha trojčlenky je někdy třeba

Sýrových pizz jsme nakoupili 19 a stejně jako šunkové i ty sýrové často prodávají pod svými značkami supermarkety. Mezi pizzami z dílny Dr. Oetkera z různých středoevropských zemí existují rozdíly v množství sýra – byť je nemusíte na první pohled odhalit, i když je máte všechny před sebou.

Obecně lze říct, že pizzy s názvem quattro formaggi mají podíl sýra zhruba čtvrtinový až pětinový. Výjimkou je Globus/korrekt Pizza Quattro Formaggi s 9,8 % sýra (34 g), kde kromě něj najdete i sýrové náhražky (více o nich píšeme níže).

Nejméně sýra vůbec jsme zjistili na obalu sýrové pizzy Dle Gusta z Coopu, kde se můžete setkat s 1,7% sýrovým zastoupením (6,8 g sýru) a sýrovou náhražkou.

Největší podíl uvádí obal pizzy Buitoni La Pizzeria Quattro Formaggi (32 %). Po přepočtu na reálné množství naleznete nejvíc sýru v pizze San Fabio Quattro Formaggi z Penny Marketu (100 g).

Deset deka analogu, prosím

Sýr však představuje důležitou součást pizzy obecně, tedy nejen těch sýrových. Proto jsme obsah sýru zohledňovali jak u sýrových, tak u šunkových variant.

Někteří výrobci zákazníkovi relativně přejí a do pizzy se šunkou přidávají od 60 (Iceland Thin&Crispy, Don Peppe Originale Šunková) do 100 gramů sýru (Norma/Vila Gusto Schinken). Jiní používají něco, co v seznamu použitých surovin nese název „analog sýra“ nebo „pizza top“.

Pokud tápete, vězte, že jde o výrobek ze sýra s přidaným palmovým tukem, vodou a škrobem a najdete jej například jako součást šunkové pizzy Coop/Dle Gusta Pizza se šunkou nebo sýrových pizz Globus/korrekt Quattro Formaggi a Coop/Dle Gusta Pizza se sýrem.

Podle platné legislativy se výrobky se sýrem a rostlinným tukem sýrem nazývat nesmějí, podle stejné logiky se ani čistě „analogová“ pizza nesmí jmenovat sýrová. 

Dr. Oetker a Mr. Hyde?

Šunkové a sýrové pizzy Dr. Oetker mají své místo na českém trhu, a nejen tam. Pod hlavičkou Dr. Oetker najdete plejádu produktových řad a jedna z nich – Dr. Oetker Ristorante – se prodává v mnoha zemích Evropy. Na první pohled totožné krabice na vás vykouknou v obchodech v Polsku, Maďarsku, Itálii a Rakousku. Podívali jsme se proto, jak si zahraniční zástupci stojí ve srovnání s těmi, co jsou k dostání u nás.

Mezi pizzami existuje linie, která dělí území Dr. Oetkera na východ a západ – aspoň z pohledu obsahu a kvality hlavní suroviny. Výrobky určené pro země bývalé východní Evropy putují ke spotřebitelům z polských závodů, západ zásobují německé provozovny. U šunkových pizz jsou rozdíly výraznější.

Češi, Maďaři a Poláci si musejí vystačit s 9 % šunky, která je „obohacena“ o škrob i sójovou bílkovinu. To činí u Čechů a Maďarů 28,8 gramů šunky na 320gramové pizze. Poláci mají Oetkerovu pizzu trochu těžší, 340gramovou, proto je i celkové množství šunky mírně vyšší (30,6 g).

V Rakousku a Itálii mohou zákazníci na 330gramových pizzách očekávat 14 % šunky bez náhražek. Po přepočtu činí její množství 46,2 g. Žádnou závrať z pěti dekagramů šunky na celé pizze asi nikdo nechytne, rozdíl však přesto vyvolává otázku proč.

„Západní“ pizza Dr. Oetkera Quattro Formaggi váží o desetinu více než „východní“, podíl sýra však vyznívá zdánlivě v její neprospěch (26,9 vs. 27,4 %). Jeho skutečné množství je však po přepočtu vyšší (91,5 vs. 83,6 g).

Podíl rajčatové omáčky zůstává pro východ tajemstvím, na rozdíl od západu, kde jí do šunkových pizz přijde 27 a do sýrových 24 %.

Tagy: kvalita potravin pizza test mražená pizza

Zdroje: dTest