Jména na poštovních schránkách nebo zvoncích zpravidla napovídají, kdo asi bydlí v daném domě či bytě, ale úřední zápisy často říkají něco úplně jiného. Víte i Vy, kolik máte vlastně sousedů nebo dokonce spolubydlících? Kdo všechno bydlí ve vašem domě? Trvalé bydliště a úřední evidence obyvatel ? to je téma dalšího dílu Ochránce. Přestože první evidence obyvatel existovala už za Marie Terezie, dodnes má údaj o trvalém bydlišti jen evidenční charakter a nikdo není trestán za to, když se přihlásí někde, kde vlastně vůbec nebydlí. A přitom je tahle informace v mnoha životních situacích tak důležitá?

TIP: Změna trvalého bydliště - Nenahlášení vás může přijít draho!

Trvalé bydliště a příběhy lidí

Paní D. se na ochránce obrátila se stížností na Městský úřad Litovel, po němž chtěla informaci o osobách, které jsou hlášeny k trvalému pobytu v domě v Litovli. O tuto informaci žádala jako správce dědictví po panu D., který nemovitost vlastnil. Městský úřad Litovel podání informace odmítl s tím, že ji lze poskytnout pouze vlastníkovi nemovitosti. Stěžovatelka namítala, že nemovitost je obývána neznámým počtem osob, které nemovitost využívají bez předchozí domluvy s dědici a bez řádné nájemní smlouvy. Jako správce dědictví má zajistit uchování hodnot majetku a součástí správy majetku je i zjistit a upravit vztahy v několikaletém svévolném užívání majetku cizími osobami. Jinak hrozí možnost vytvoření dluhů z užívání nemovitosti (náklady na energie, vodu, odpad) nebo i z podnikání, čímž dochází k nezákonnému obohacení na úkor dědiců. Nemovitost je také třeba pojistit a řádně odvádět poplatky, jejichž výše mnohdy závisí na počtu osob přihlášených k trvalému pobytu (např. za komunální odpad). Podle ochránce vycházely správní orgány důsledně z textu zákona o evidenci obyvatel, v němž se hovoří pouze o vlastníkovi, a odhlížely od občanského zákoníku, resp. občanského soudního řádu. Nereflektovaly faktický stav, který se váže k období mezi úmrtím původního vlastníka a potvrzením nového vlastníka (dědice). Pokud právo nemůže realizovat vlastník (protože umřel), má mít tuto možnost správce dědictví, který byl v tomto případě ustanoven soudem.

Dr. L. se narodil v ČR, ale trvale žije ve Švýcarsku. Má český i švýcarský pas. Trvalé bydliště má ve Švýcarsku. Když v ČR koupil nemovitost a v souvislosti s vyřizováním hypotečního úvěru požádal Katastrální úřad o zahájení řízení o návrhu na vklad zástavního práva ve prospěch banky, katastrální úřad řízení sice zahájil, ale následně přerušil z důvodu nesprávného místa trvalého pobytu. V této souvislosti dr. L. zjistil, že v české centrální evidenci obyvatel je veden s adresou trvalého pobytu na ohlašovně. Když se na magistrátu dotazoval, dozvěděl se, že tato adresa mu byla ze strany českých úřadů přidělena automaticky bez jakékoli jeho žádosti. Došlo k tomu, když mu byl před lety vydán český cestovní pas občana s pobytem v cizině. V důsledku nesrovnalostí v adrese trvalého bydliště byla banka informována katastrálním úřadem o přerušení řízení a následně vyplacení hypotéky odmítla. Dr. L. se cítil být jednáním úřadů poškozen a problémy by mohl mít také u švýcarských úřadů, protože k místu trvalému pobytu jsou vázány mnohé souvislosti a povinnosti. Například poplatky na zdravotní pojištění pro osoby s trvalým bydlištěm mimo Švýcarsko jsou skoro dvojnásobné, osoby s trvalým bydlištěm v cizině ztrácejí ve Švýcarsku mnohá práva a podpory (např. sociální apod.), má to dopad na různá pojištění, vzniká povinnost platit různé poplatky.

V roce 2008 se na ochránce obrátil starosta obce Pasohlávky a upozornil na problém s uváděním místa narození v nově vydávaných občanských průkazech u občanů narozených v obci Mušov. Ta zanikla v důsledku vybudování vodní nádrže Nové Mlýny. Občané narození v Mušově jsou nespokojeni s tím, že v nových dokladech mají jako místo narození uvedeny Pasohlávky. Pan starosta žádal o sdělení, „zda by šlo s touto věci něco udělat či nikoliv“. Z příloh, které ke svému podání připojil, je zároveň zřejmé, že příslušný úřad obce s rozšířenou působností – Městský úřad Pohořelice, pod něž Pasohlávky spadají a který průkazy vydává, nepostupuje jednotně, neboť některým občanům vydal doklady s místem narození Mušov. Nejde o ojedinělý případ. Na ochránce se obracejí lidé většinou nespokojeni s tím, že mají v novém občanském průkazu nebo v řidičském průkazu jako místo svého narození uvedenu obec podle aktuálního územního členění, a nikoliv původní samostatnou obec, která je nyní částí jiné obce. Další případy nespokojenosti s uváděním místa narození v dokladech se týkají obcí, které zanikly, např. v důsledku důlní činnosti nebo budování přehradní nádrže, což je i případ Mušova. Objevily se však i stížnosti, které se týkaly uvádění státu narození (V jednom případě byl pán nespokojen s tím, že má v pase uvedeno místo narození Ukrajina, když se narodil na Podkarpatské Rusi v době, kdy toto území patřilo Československu. V dalším případě byla paní nespokojena s uvedeným místem narození Ukrajina, protože se narodila na území tehdejšího Polska. Všichni jednotně upozorňují, že uvádět místo narození podle stavu v době podání žádosti o průkaz znamená z historického hlediska uvádět nepravdivé údaje, upozorňovali na rozdílnost údajů o místu narození na rodném listě a v občanském průkazu.

Ochránce už před lety informoval o této záležitosti ministra vnitra. Navrhl, mimo jiné, aby bylo možné uvést do občanského průkazu místo narození podle stavu v době narození na žádost občana jako nepovinný údaj. Přestože ministr na některé návrhy týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů reagoval tehdy vstřícně, v záležitosti uvádění místa narození však návrhy veřejného ochránce práv akceptovány nebyly.

-Ochránce