Uvedené firmy se dopustily cenového kartelu, když si vyměňovaly informace o svých nákupních cenách a systému bonusů a slev. Ty si porovnávaly a po dodavatelích požadovaly vyrovnání svých dosavadních finančních podmínek pro nákup zboží na úroveň druhého účastníka řízení, jestliže je měl výhodnější a navíc i finanční kompenzace na vyrovnání vzniklých rozdílů. Nezákonný byl i požadavek obou společností na další platbu, tzv. alianční bonus, odůvodněný v podstatě jen možností dodávat stejný sortiment do obou obchodních sítí. V případě nesouhlasu se stanovenými podmínkami se dodavatelé vystavovali hrozbě odstoupení od smlouvy ze strany účastníků řízení. Existenci kartelu v loňském roce potvrdil i Krajský soud v Brně. Vrátil však Úřadu k přezkoumání část pravomocného rozhodnutí, která se týkala výše pokuty. Důvodem byl fakt, že v původním druhostupňovém rozhodnutí z roku 2003 byla oproti předchozímu prvostupňovému rozhodnutí významně snížena délka trvání protisoutěžního jednání. To se však žádným způsobem neprojevilo na výši uložené pokuty. V novém projednání případu bylo tedy nutné sankce přiměřeně snížit. Nové pokuty dle názoru ÚOHS nejsou likvidační, zároveň je ale lze považovat za dostatečně citelné, a tedy schopné účastníky řízení do budoucna od porušení soutěžního práva odradit.