Unikátní studie zabývající se reálnými případy podvodného jednání jednoznačně ukázala, že pachatelé podvodů ve svůj prospěch využívají především nedostatečných vnitřních kontrol. Výsledkem jsou významné hmotné i nehmotné škody způsobené společnostem. Typický pachatel podvodného jednání je muž ve věku od 36 do 55 let. V okamžiku, kdy mu jeho nezákonné jednání začíná přinášet prospěch, je většinou u dané společnosti zaměstnán šest a více let. Většinou pracuje ve finančním oddělení a podvod provádí samostatně. Ke spáchání zločinu ho přivede touha po penězích a příležitost. Tento profil je výsledkem studie typických pachatelů finančních podvodů. Studie analyzovala 360 skutečných případů, které byly svěřeny forenzním oddělením KPMG v Evropě, na Blízkém východě a v Africe. Jedná se o jednu z prvních analýz skutečných vyšetřování provedených v minulých letech. „Více než 60 procent pachatelů jsou členové nejvyššího vedení. Senior manažeři mají přístup k důvěrným informacím a vzhledem k jejich postavení je pro ně snadné obejít vnitřní kontroly a způsobit celé společnosti větší škodu,“ upozorňuje Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě. Studie také ukazuje, jak obrovské riziko pro podnikání podvodné jednání představuje. „Postiženy jím mohou být velké i malé společnosti a mohou utrpět významné hmotné i nehmotné škody,“ dodává Jimmy Helm. Studie dále ukazuje, že pachatelé své činy obvykle opakují. V 91 procentech šetřených případů spáchají před svých odhalením několik trestných činů. Obvykle se tak děje během delšího časového období – u 76 procent případů trvá trestná činnost více než šest měsíců a u 33 procent případů tři a více let. Analýza výchozí situace podvodů ukazuje, že ve většině případů pachatelé využívají slabých vnitřních kontrol. Proto není překvapivé, že tyto činy jsou většinou odhaleny až díky anonymním udáním a jen zřídka pomocí vnitřních kontrol. Veřejné mínění a reputace společnosti Citlivost dané oblasti je zřejmá i z reakcí postižených společností. Dvě třetiny z nich o incidentu uveřejní neúplné nebo žádné informace. Zaměstnanci, úřady a média většinou nejsou informováni, a to kvůli obavám, že společnost bude vnímána negativně a utrpí její pověst a dobré jméno. Ze stejného důvodu není většina podvodů předmětem trestního stíhání. Nezávislá šetření se většinou provádí, aniž by o nich byla informována policie nebo státní úřady. Finanční škody způsobené pachateli podvodů jsou značné. Postižené společnosti ve většině případů nesou ztrátu samy. „Společnosti málokdy uspějí v tom, aby jim byly nahrazeny způsobené finanční škody,“ říká Jimmy Helm a dodává. „Situaci zhoršuje i skutečnost, že náhrada škody se obvykle řeší několik let. Nejúčinnějším a nejúspornějším řešením je prevence – například zavedení opatření v oblasti etiky a bezúhonnosti zaměřené i na nejvyšší vedení.“ Další zjištění studie: ačkoliv jsou z 85 procent pachateli muži, ženy jsou častými spolupachatelkami – jsou zapleteny v každém čtvrtém případu, kde figuruje nějaký komplic; každý třetí pachatel svůj čin zopakuje nejméně 50krát, než je odhalen; mezi nejčastější typy ekonomické kriminality v Evropě patří korupce, krádež hotovosti, zfalšované finanční výkaznictví, krádež jiných aktiv, podvod, porušení obchodního tajemství, praní špinavých peněz a padělání.