Vyšší daně jsou tady! Co nás čeká? Přibudou i daně nové

31. 12. 2012 – 10:18 | Domácí | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Vyšší daně jsou tady! Co nás čeká? Přibudou i daně nové
Podle plánů vládní koalice nás minimálně do roku 2017 nečeká nic než další a další zvyšování daní. Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

V posledních týdnech bylo dobré alespoň čas od času sledovat naše domácí politické dění. Ne zrovna proto, že by bylo mimořádně kultivované či méně nepřehledné než jindy, ale proto, že v příštích dnech zasáhne do životů nás všech. Nejde jen o změny v II. a III. pilíři důchodového zabezpečení. V příštím roce čekají i nové daně. Jaké to bude mít následky?

Jaké sazby DPH mají ostatní evropské státy

Ve většině zemí EU je dnes DPH zcela stěžejní daní, a také proto se tato daň v minulých letech pravidelně zvyšovala. V Německu jsou dnes sazby 7 % a 19 %, ve Velké Británii 5 % a 20 %, v Rakousku 10 % a 20 %. V řadě zemí mají dokonce tři sazby, například v Polsku 5 %, 8 % a 23 %, ve Švédsku 6 %, 12 % a 25 % či v Maďarsku 5 %, 18 % a 27 %; jinde si zase stojí za jednotnou sazbou, ta s výjimkou léků a knih platí na Slovensku (20 %) a v Dánsku (bez výjimek 25 %).

Ke konci letošního roku se základní sazba DPH pohybuje v členských zemích EU od 15 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku. Snížená sazba DPH je u nás již dnes nejvyšší v EU, nepočítáme-li země s jednou sazbou a třemi sazbami DPH.

Porovnání daní z přidané hodnoty v jednotlivých státech si ale zaslouží mnohem hlubší analýzu. Při srovnávání je velmi důležité přihlédnout k tomu, jaké druhy zboží a služeb spadají do jednotlivých sazeb daně, stejně jako k celkové daňové kvótě (podílu daní na HDP) v té či oné zemi.

Celkově však lze shrnout, že jelikož podle čerstvé statistiky OECD Češi platí 9. nejvyšší daně ze všech obyvatel vyspělých státu (daně + plus sociální pojištění tvoří celkovou daňovou kvótu o 42,5% ze mzdy standardního zaměstnance), další zvyšování daní je přinejmenším diskutabilní.

Jak vypadá současný daňový balíček

Hlavní změnou je jednoznačně zvýšení obou sazeb DPH, ta dolní, uplatňovaná především na potraviny a léky, stoupne od 1. 1. 2013 z 14 % na 15 %. Horní sazba DPH přitom stoupne ze současných 20 % na 21 % a to s tím, že obě sazby mají být takto nastaveny pouze dočasně, od roku 2016 se plánuje sjednocení DPH na 17,5%. Ovšem to vše pouze v případě, že současný daňový balíček projde v čas, v opačném případě jednotná sazba daně začne platit již od 1. ledna 2013.

Balíček daňových změn navíc přináší zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce (dočasné opatření pro roky 2013 – 2015), zvýšení daně z převodu nemovitostí o jeden procentní bod (stalé opatření) a zvýšení srážkové daně z příjmů u poplatníků, kteří mají sídlo v zahraničí, ze současných 15 na nových 35 procent (stalé opatření). Velký význam bude mít i to, že pokud osoby samostatně výdělečně činné od roku 2013 využijí takzvané výdajové paušály, nebudou již moci současně využít daňové slevy na dítě a na manžela či manželku.

Dále se vláda de facto odhodlala k zavedení progresivní daně z příjmu fyzických osob, přesněji řečeno „solidárního příspěvku“ ve výši 7 % pro všechny, kdo pobírá hrubou mzdu nad hranici sta tisíc korun. Spolu s koncem stropu na zdravotní pojištění tato změna, prozatím platná pouze pro roky 2013 – 2015, s sebou přinese již opravdu dosti silný „bič na bohaté“.

Vysoké daně znamenají nízkou motivaci pracovat a odliv kapitálů do zemí s nižšími sazbami, nejčastěji do takzvaných daňových rájů. Jen za první tři čtvrtletí tohoto roku od nás do zemí s přívětivějšími sazbami (Nizozemí, Kypr) přesídlilo dalších 280 firem. Je přitom evidentní, že se tento odliv především týká úspěšných firem a vysokopříjmových fyzických osob, kterým doma také chybí stabilita podnikatelského prostředí. Můžeme se tak ocitnout ve velmi nepříjemné situaci, podobající se Itálii v posledním desetiletí – zemi s vysokými sazbami, ale nízkými odvody daní.

Obecně platí, že podnikatelé by měli hlavně chtít platit daně. Pokud je prostředí nestabilní, jak politicky, tak i legislativně a ekonomicky, pak to pro podnikatele má smrtící účinky. Dokonce ani vyšší daně nemají tak drastický dopad na podnikání jako nejistota a nemožnost vést podnik jedním (správným) směrem.

Kdy začnou platit nové sazby DPH

Tyto změny byly znovu schváleny Poslaneckou sněmovnou a ve středu 19. 12. 2012 dokonce Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto prostou nadpoloviční většinou. Avšak prezident má možnost zákon také vetovat. A kdyby se rozhodl pro veto, či pro prosté protahování podepsání zákona v rámci 15 denní lhůty, kterou bude mít k dispozici, potom již tento zákon určitě nestihne vstoupit v platnost před 1. lednem 2013.

V takovém případě by nastal skutečný právní chaos: do platnosti by vstoupil zákon o jednotné sazbě DPH 17,5 %, zatímco současný návrh zákona o 15 % a 21 % by musel být podán do Poslanecké sněmovny úplně znovu, protože původní novela upravovala dnešní zákon o 14% a 20% dani, zatímco od 1. ledna by musela být podána nová novela upravující zákon o 17,5% DPH.

Nicméně ani potom bychom neměli jistotu toho, že někdy v půlce jara bude konečně zavedena nějaká definitivní výše DPH, protože proti rušení již zavedené jednotné sazby DPH a vytváření další daňové nestability by se mohla znovu zvednout rebelie v koaličních řadách, které by ve své řadě nutně potřebovaly 101 hlasů pro opětovné přehlasovávání senátního veta.

Co to znamená pro českou ekonomiku a každého z nás

Podle plánů vládní koalice nás minimálně do roku 2017 nečeká nic než další a další zvyšování daní. Historická zkušenost přitom praví, že když některá vláda daně zvýšila, jen velmi nerada je bude snižovat zpět na původní úroveň a rušit tak současná „dočasná“ opatření.

Teoreticky to vše lze ospravedlnit konsolidací veřejných financí, nicméně to je zapotřebí realizovat s rozvahou. Nebývalá politická nestabilita a ekonomická nejistota způsobené tímto daňovým balíčkem již ekonomice napáchaly více škod, než mohly státnímu rozpočtu přinést užitku.

Stav permanentní nejistoty v daňové oblasti nutí firmy i jednotlivce zaujmout opatrný postoj a namísto investování vyčkávat. Důkazem toho jsou bezprecedentně nízké říjnové indikátory podnikatelské i spotřebitelské důvěry. I zde se v posledních letech nápadně podobáme italskému scénáři, kdy si s dobrými úmysly sami dláždíme cestu k útlumu investic a rozkvětu šedé ekonomiky. To dokazují i české indikátory důvěry, které v těchto měsících patří hned po těch italských mezi nejnižší v Evropě.

Dle mého názoru samotný princip zvyšování této daně je správný. DPH, neboli daň z přidané hodnoty, je daní, kterou zaplatí člověk za zboží/služby v momentě spotřeby. Co však lidé nesou hůře, jsou přímá zdanění – tedy to, co musí z příjmu odvést státu až ale po tom, co tyto peníze obdrží (živnostníci, podnikatelé). Bohužel však vláda tuto přímou daň při současném zvyšování DPH nesnižuje – dokonce ji u bohatých navyšuje. Důvod je jednoduchý, prostě věří, že bohatí takovou solidární daň rádi zaplatí.

Takovéto zvyšování DPH doléhá nejvíce na lidi, kteří se mohou bránit nejméně, tedy na střední a nižší třídu. Běžný zaměstnanec nemůže jen tak změnit bydliště, začít pracovat v jiné zemi nebo si říci, že té arogance ze strany vlád již bylo dost a změní daňový domicil.

-Mojmír Urbánek | Více na Investujeme.cz

Kurzy

Kurzovní lístek: 27.1.2022 Exchange s.r.o.

EUR 24,540 24,640
USD 21,780 21,920
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články