Za jídlo utratíme víc, než za bydlení

26. 1. 2012 – 9:26 | Životní styl | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Za jídlo utratíme víc, než za bydlení
Nejvíce se se svou finanční situací cítí spokojeni lidé ve věku do 34 let, vysokoškoláci a domácnosti s příjmy nad 30 tisíc Kč, Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

Nejvyšší měsíční výdaje mají lidé za potraviny. V průměru za jídlo utratí 7 169 korun měsíčně. Nejčastěji domácnosti utrácejí mezi 2 a 5 tisíci, více než čtvrtina lidí za měsíc projí sedm až deset tisíc korun. Bydlení je až druhá nejvyšší položka v rodinném rozpočtu. V průměru náklady na bydlení činí 5 167 korun za měsíc. Vyplývá to z průzkumu jedné z tuzemských bank.

V průzkumu polovina domácností uvedla, že vlastní nemovitost. Lidé si však více cení drobného majetku, jako jsou například šperky a obrazy, než vlastní nemovitosti. Průměrná hodnota těchto „drobností“ je v domácnosti téměř 1,5 milionu korun. Překvapivě průměrná cena nemovitosti, kterou respondenti vlastní je pouze výši 800 tisíc korun.

Třetina lidí si k platu přivydělává

Z výsledků dvouměsíčního šetření mezi návštěvníky webových stránek rozumnezadluzeni.cz (1726 lidí) vyplývá, že průměrný plat dvou a půl členné domácnosti lehce převyšuje hranici 43 tisíc. „Téměř třetina lidí si přitom občas přivydělává. Průměrně tak navíc ročně získají 10 tisíc korun,“ hodnotí Aleš Pospíšil.

Za energie a rodinnou dovolenou lidé utratí skoro stejně. Ročně se obě částky pohybují v průměru kolem 25 500 Kč.

 Na kolik si přijdou domácnosti

Ø   14 % dotazovaných pronajímá nemovitost, nejčastěji za ni obdrží 5 až 10 tisíc Kč

Ø   7,4 % pobírá sociální přídavky, průměrná měsíční výše: 5 941 Kč

Ø    14,2 % pobírá jiné pravidelné příjmy, průměrná měsíční výše: 10 114 Kč

Ø   27,5 % tj. téměř třetina lidí si občas přivydělá, průměrná roční výše: 10 091 Kč

Ø   7,3 % respondentů pobírá výživné, průměrná výše je 6 627 Kč

Zdroj: Poštovní spořitelna

Ženy mají strach z budoucnosti

Nejvíce se se svou finanční situací cítí spokojeni lidé ve věku do 34 let, vysokoškoláci a domácnosti s příjmy nad 30 tisíc Kč. Svou finanční situaci také moc neřeší ekonomicky aktivní lidé a obyvatelé větších měst. Největší strach z budoucnosti mají ženy, lidé ve věku 35-54 let a lidé bez maturity.

Finanční gramotnost je v České republice celkem problém. Mnozí by chtěli financím rozumět, ale tato oblast je zrovna moc nebaví. „Průzkum ukázal, že lidé sice považují finanční oblast za důležitou, ale vlastní znalosti uvádí jako průměrné,“ upozorňuje Aleš Pospíšil, výkonný ředitel Řízení segmentů Poštovní spořitelny. Podle průzkumu si totiž lidé nejvíce věří ve všeobecném přehledu (57,3 %), IT problematice (56,2 %) a osobní finance (53,5 %) jsou až třetí.

„Ukázalo se, že lidem úplně stačí, když rozumí základní nabídce finančních institucí, dokážou se vyhnout zbytečným platbám, případně se naučí, jakým způsobem mohou co nejlépe zhodnocovat své peníze,“ říká Aleš Pospíšil.

Hlavními bariérami ve finančním vzdělávání jsou nedostatek času, velké množství a komplikovanost informací a obtížná orientace v nich. Často také lidé nevědí, na koho se mají v případě potřeby obrátit.

Kurzy

Kurzovní lístek: 21.1.2022 Exchange s.r.o.

EUR 24,250 24,350
USD 21,400 21,540
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články