Život v penzi se prodlužuje. Aktivní prarodičovství může působit jako elixír mládí

- Životní styl autor: Martin Slapnička

Prarodiče se dožívají vyššího věku. Mohou tak trávit více společného času s vnoučaty. Ve Švýcarsku má dnes 96 procent teenagerů nejméně jednoho prarodiče, a téměř 40 procent jej dokonce může pozvat na oslavu svých třicátin. Podobná je situace v Německu, kde se sedm z deseti prarodičů dožívá 25. narozenin svých vnoučat.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Intimita na dálku

Důsledky vícegenerační společnosti jsou důležité i pro prarodiče samotné. Aktivní prarodičovství může působit jako elixír mládí, povzbudit pocit blahobytu i psychické zdraví. Generace spolu sice už nebydlí pod jednou střechou jako dříve, ale přesto mezi celou rodinou vzniká úzké spojení, takzvaná intimita na dálku, jak tento fenomén nazval švýcarský generační vědec François Höpflinger.

original

Věnují svým potomkům čas, finance i zkušenosti. Na ty se ale české děti často neptají

Prarodiče jsou pro generaci vnoučat cennější než kdy dříve. Vzhledem k tomu, že je v prostřední generaci stále častěji pracovně činná i matka a nabídky péče o děti nejsou v mnoha zemích dostatečné nebo jsou velmi nákladné, podpora a pomoc činorodých babiček a dědečků je často nepostradatelná.

Prarodiče svým potomkům přispívají i materiálně. Průzkumy ukazují, že ve většině evropských zemí rodiny svých dětí finančně podporuje 20 až 30 procent prarodičů. Aktuální studie poukazuje na to, že babičky a dědečkové přispívají čím dál tím víc i svým vnoučatům. Například v Německu v roce 2014 finančně podporovalo svá vnoučata přes 28 procent prarodičů. To je dvakrát více než v roce 1996.1

Prarodiče jsou ale mnohem víc než jen sponzory. Jsou živoucí pamětí rodin, jejich význam je tudíž neocenitelný. Podle nedávného českého průzkumu NMS Market Research pro neziskovou organizaci Post Bellum si 86 procent Čechů myslí, že je důležité poznat své kořeny. Informace o příbuzných si ale ve skutečnosti zjišťuje jen 44 procent z nich. Z průzkumu také vyplynulo, že něco mimořádného o svých předcích odhalí polovina z těch, kdo se do rodinných rozhovorů pustí.

Polovina prarodičů se pravidelně stará o vnoučata, nejvíce v severní Evropě a ve Francii

Pro vnoučata je ale možná podstatnější právě čas, který mohou trávit ve společnosti babičky či dědečka. Více než polovina evropských prarodičů podle aktuálního průzkumu2 pravidelně přebírá péči o děti pracujících rodičů. Obzvláště časté je to v severní Evropě a ve Francii. V zemích jižní Evropy je péče zase podstatně intenzivnější. Zatímco v severní a střední Evropě pečují prarodiče o vnoučata mezi 240 a 360 hodinami ročně, v Itálii to je 730 hodin, a v Řecku dokonce 960 hodin.

Pilné babičky a dědečkové

Podíl prarodičů v evropských zemích na péči o jejich vnoučata a počet hodin za rok, které na to průměrně vynaloží (medián)

original
original

Jak cenné jsou hodiny, které prarodiče tráví s vnoučaty, pro národní hospodářství, ukazuje výpočet provedený ve studii nazvané Generační zpráva o Švýcarsku3. Podle ní činí hospodářský výkon práce prarodičů okolo dvou miliard franků ročně. Čtyři pětiny práce přitom připadají na babičky.

Prarodiče mohou dokonce ovlivnit studijní výsledky vnoučat

Kromě materiálního přispívání nabývají na významu i sociální hodnoty jako například předávání rodinných tradic. Prarodiče mohou ovlivnit také vzdělání svých vnoučat. Mohou mít totiž zásadní vliv na studijní úspěchy svých vnoučat.

Mnichovské Centrum pro ekonomiku stárnutí4 zkoumalo na základě dat z výzkumu Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) předávání vzdělávání v kontextu tří generací, a to v mezinárodním srovnání. Co výzkum ukázal?

  • Role prarodičů byla dosud podceňována. Vědělo se, že studijní úspěchy dětí ve velké míře závisejí na materiálních a kulturních zdrojích rodičů, studie ale nově přišla s tím, že významný vliv mají i prarodiče.
  • Vliv na studijní úspěchy je obzvláště relevantní tehdy, když jsou na tom rodiče finančně hůře než prarodiče nebo mají nižší vzdělání než oni.
  • Vliv prarodičů na studijní vývoj vnoučat je v Evropě značně rozdílný – čím vyšší jsou státní výdaje na vzdělávání, tím větší dopad. Tomu odpovídá výrazný vliv prarodičů v jižní Evropě, zatímco ve Skandinávii je nízký.

Tagy: rodina péče žijeme déle dožití

Zdroje: Swiss Life Select,SSOAR.info,researchgate.net,nfp52.ch,mea.mpisoc.mpg.de