Češi financím příliš nerozumí, jsou ale přesvědčeni o opaku

- Naše peníze autor: red

Před šesti lety byla finanční gramotnost zařazena coby povinná součást vzdělávání na základních školách v Česku. Existuje tedy naděje, že během několika let začne mládež vstupovat do dospělosti lépe vybavena znalostmi o hospodaření s financemi i o investování. Zatím poslední srovnávací průzkum OECD z let 2015 – 16 ale příliš důvodů k optimismu nenabízí.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Čísla OECD naznačují, že zvyšující se zadluženost českých domácností a zejména jejich neschopnost dluhy splácet jde přinejmenším zčásti na vrub mezerám ve finanční gramotnosti. Znalost pojmu RPSN nebo pochopení rozdílu mezi debetní a kreditní kartou pro udržení zdravých osobních či rodinných financí většinou nestačí.

Stejně důležitá je i disciplína nebo schopnost určit si priority, které před pádem do nevýhodných bankovních či nebankovních půjček mohou ochránit zdaleka nejlépe. Důsledný rozvoj finanční gramotnosti pak vede nejen ke zdravějším osobním či rodinným financím, ale také ke schopnosti efektivně investovat.

Vhodným prvním krokem, který můžete doporučit nejen svým dětem či známým, ale také rodičům či prarodičům, je například desková hra Finanční svoboda nebo vzdělávací web Peníze na útěku provozovaný ČNB.

Jak si skutečně vedeme?

V letech 2015 a 2016 byl provedeno měření finanční gramotnosti, kterého se zúčastnilo 30 zemí. Dotazovaní byli ve věku mezi 18 a 79 lety. Hodnocení bylo rozděleno na tři části:

  • finanční znalosti (schopnost počítat jednoduché či složené úročení, nebo pojmy jako diverzifikace investic),
  • finanční chování (existence domácího rozpočtu, schopnost „vyjít s penězi“ či půjčování si, stanovení a plnění dlouhodobých finančních cílů, podrobné zjištění informací o finančním produktu apod.)
  • postoje k finančním otázkám (znalost a využívání finančních produktů, jako je běžný účet, spořicí účet, důchodové spoření)

Za dobrou úroveň finančních znalostí bylo považováno získání alespoň 5 bodů ze 7 možných. V průměru této úrovně dosáhlo 56 % dotazovaných (v zemích OECD 63 %, v ČR 52 %). ČR se umístila na 19. místě (z 30). Studie navíc ukázala, že Češi své finanční znalosti poněkud přeceňují (za nízké či velmi nízké je označilo 40 % respondentů, ve skutečnosti ale „dobré“ úrovně nedosáhlo 48 %).

V hodnocení finančního chování dopadlo Česko přeci jen o něco lépe – umístili jsme se na 22. místě (dobré úrovně dosáhlo 42 % respondentů, zatímco v OECD šlo o 54 %). Výrazně lépe jsme na tom se sestavováním domácích rozpočtů – ty nemá 40 % rodin v Česku, zatímco v OECD je to 57 %. Zajímavá jsou i některá další čísla a zjištění:

  • Dva z pěti dotázaných si v rozmezí let 2014 – 2015 nic neušetřili; 59 % z dotazovaných (60 % ze zemí OECD, v ČR 59 %) aktivně spoří.
  • Čtyři z pěti dotazovaných zvažují, zda je třeba věc koupit či nikoli (v ČR 76 %).
  • V průběhu posledních 12 měsíců mělo 34 % dotazovaných (27 % ze zemí OECD, 18 % v ČR) problém vyjít s penězi, ale pouze 20 % dotazovaných (12 % v ČR) si v průběhu posledních 12 měsíců půjčilo, aby pokryli své náklady ke konci měsíce.
  • Méně než polovina dotazovaných se pokoušela zjistit si informace o finančním produktu dříve, než si jej vybrali, v ČR se takto chovalo pouze 21 % dotazovaných, mezi chováním mužů a žen je přitom pouze nepatrný rozdíl.

Ještě o příčku (21. místo) jsme si polepšili v případě postojů k finančním otázkám. 46 % respondentů z Česka (oproti 55 % z OECD) ukázalo „dobré postoje“. Co to v praxi znamená:

  • V průměru ve všech zúčastněných zemích zná 9 z 10 dospělých alespoň 5 finančních produktů a 3 ze 4 respondentů nějaký finanční produkt má.
  • Nejčastějšími finančními produkty jsou běžné účty; v ČR jsou nejčastější běžné účty, spořicí a důchodové produkty a pojištění.
  • Méně než polovina všech dotazovaných si v letech 2014 a 2015 zřídila některý z finančních produktů.
  • Kladný postoj k dlouhodobému plánování má 53 % žen a 47 % mužů, v ČR 44 % žen a 47 % mužů.

S výukou coby již zmíněnou povinnou součástí školních osnov je naděje na postupné zlepšení (otázkou pochopitelně zůstává, na jaké úrovni je finanční gramotnost a praktické zkušenosti učitelů), kterému ale můžeme pomoci i sami – například prostřednictvím několika populárních online či webových her.

-Jan Sušánka | Více na Investujeme.cz

Tagy: peníze finance finanční gramotnost

Zdroje: investujeme.cz