Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021 a pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 procenta.

Míra inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce unijních zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace klesla i v České republice, která ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.

Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.

Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty (DPH) nově měla dvě sazby místo nynějších tří. Více chce zdanit alkohol nebo tabák. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení a léky. V úvodním projevu při představování vládního konsolidačního balíčku a důchodové reformy to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Vládní koalice má za sebou dlouhé, tvrdé a férové vyjednávání o konsolidačním balíčku, na vládě dnes doladí jeho detaily. Novinářům to po dvouhodinovém jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jednání podle něj musí dnes skončit. Řekl, že konsolidační balíček musí snížit deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun. Vzhledem ke schválenému nárůstu výdajů bude ale celkový objem balíčku vyšší, dodal.

V České republice se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšilo zadlužení nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to o 2,1 procentního bodu na 44,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své předběžné zprávě (zde) to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Státní dluh pak vzrostl na rekordních více než 2,99 bilionu korun. V celé Evropské unii se naopak zadlužení o čtyři procentní body snížilo a dosáhlo 84 procent HDP.