Průměrná mzda roste, přesto se většina Čechů k padesáti tisícům ani nepřiblíží. A zatímco si přidáváme, okolní země nám v reálné kupní síle utíkají.

Češi zažívají zlomový moment: tempo růstu cen výrazně zpomalilo a inflace se dostala pod dvouprocentní hranici. To se stalo naposledy v roce 2018. Hlavní zásluhu na tom mají levnější energie a pohonné hmoty. Přesto však některé položky dál zdražují – zejména potraviny a služby. Nízká inflace může znamenat i levnější půjčky, Česká národní banka bude o snížení sazeb jednat už ve středu.

Pomeranče letos rostou jako divé a na světových trzích klesá cena koncentrátu o desítky procent. Přesto se české supermarkety se zlevňováním loudají. Proč litr džusu pořád stojí skoro 80 korun, když surovina výrazně zlevnila?

Od roku 2020 čelí Češi dramatickému zdražování, které se v některých kategoriích vymyká evropským standardům. Mezi největší „skokany“ patří oblečení, audiovizuální technika a ubytování. Ceny potravin sice rostly v souladu s evropským průměrem, ale šokujícím paradoxem je, že benzin u nás zdražil méně než jinde v EU.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky. Ve své zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česká republika, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, tam ceny meziročně o 0,8 procenta klesly.

Spotřebitelské ceny potravin, které sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), byly v říjnu proti loňskému lednu o pětinu vyšší. Například u mouky stoupla průměrná cena o 17 procent, u chleba cena vzrostla o 31 procent. Průměrná cena vajec byla vyšší o 38 procent. O 60 procent vzrostla průměrná cena cukru.