Tvorba rezerv na penze pomocí životního pojištění nebo penzijního spoření je podporována státem ve formě daňových výhod. Stejně tak stát podporuje zapojení zaměstnavatelů do tvorby rezerv pro své zaměstnance. Pokud produkty odpovídají zákonným podmínkám, jsou příspěvky zaměstnavatelů osvobozeny od daně z příjmů a plateb sociálního a zdravotního pojištění.

Občané, kteří v letošním roce dosáhnou důchodového věku a získají potřebnou dobu pojištění alespoň 30 let, mohou podat žádost o starobní důchod. Důchodového věku dosahují v roce 2014 muži narození v květnu 1951 až únoru 1952 a např. ženy narozené v květnu až prosinci 1954, které vychovaly dvě děti nebo ženy narozené v květnu až prosinci 1955, které vychovaly tři či čtyři děti.

Čím vyšší příjmy, ze kterých se řádně odvádělo důchodové pojištění, a vyšší získaná doba pojištění, tím vyšší je státní důchod. Co víc ovlivňuje důchod? Příjmy, nebo doba pojištění? Podívejme se na praktické výpočty.

Jedním z důležitých kroků penzijní reformy, která proběhla v roce 2013, byla úprava penzijního připojištění. Ta na rozdíl od projektu II. pilíře, který s novou vládou míří ke svému zániku, přetrvává a stává se zajímavou investiční příležitostí pro více než pět milionů lidí, kteří jsou účastníky penzijního připojištění.

Exekuční srážky provádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) téměř u 71 tisíc důchodů. Vyplývá to z evidence k 31. 12. 2013. U dalších několika desítek tisíc důchodů eviduje exekuční titul, ale protože důchod je tak nízký, že nedosahuje tzv. zabavitelné výše, nemohla ČSSZ exekuční srážku zařídit.

V minulých letech se stavební spořitelnám zrovna moc nedařilo. Situace se ale mění a stavebnímu spoření se začalo dařit. Vděčit za to mimo jiné může i nepovedené důchodové reformě, která minulý rok nenalákala tolik klientů, kolik bylo původně v plánu.