ČMKOS: Dopady daňové reformy na životní úroveň domácností

- Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

Českomoravská organizace odborových svazů si udělala vlastní analýzu dopadu nové daňové reformy. Jaký podle ČMKOS bude mít reforma vliv na rodiny?

Placeholder

Placeholder , zdroj: Archiv

Čtěte také – Daňová reforma zruší společné zdanění manželů Úplné rodiny s dětmi Při dvou výdělečně činných osobách jsou dopady vládních návrhů rozdílné podle výše hrubých příjmů a počtu nezaopatřených dětí v rodině. Zvýšení daňového zvýhodnění na děti a slevy na poplatníka přinesou jisté úspory rodinám s nízkou či podprůměrnou mzdou, které mohou reformou získat 200 až 400 Kč měsíčně. Tyto rodiny by i nadále pobíraly přídavek na dítě v podstatě nezměněné v výši, nepatrné zvýšení čistých příjmů v důsledku daňových změn by tak snížila pouze změna DPH. S rostoucím příjmem se tato situace však změní a zaměstnanci s mírně průměrnou mzdou by návrhem v podstatě nic nezískali. Při hrubé mzdě 18 až 19 tis. Kč měsíčně jim reformní balíček přinese 30 až 60 Kč, což bez problému vydají za jednu či dvě návštěvy u lékaře. Ztrátu by však zaznamenaly rodiny s celkovým hrubým měsíční příjmem okolo 40 až 50 tis. Kč (tj. oba rodiče pracují za průměrnou či mírně nadprůměrnou mzdu), které dnes mají nárok na přídavek na dítě. Při 2 dětech dostávají zhruba 600 Kč měsíčně, při 3 dětech téměř 900 Kč měsíčně. Daňové zvýhodnění v těchto příjmových pásmech již ztrátu nároku na přídavek na dítě nestačí kompenzovat a rodiny ztrácí 100 až 150 Kč měsíčně. Výhodný je reformní balíček pro rodiny s nadprůměrnými a vysokými příjmy. Tyto domácnosti dnes nepobírají žádnou sociální dávku, snížení daňového zatížení jejich příjmů se tak plně promítne do výše jejich celkových čistých příjmů. Vládním návrhem by například rodina s dvěma dětmi s celkovým hrubým měsíčním příjmem 68 tis. Kč získala více než 1 100 Kč měsíčně. Rodině se třemi dětmi by k dosažení takového zvýšení příjmů „postačovala“ celková hrubá mzda obou rodičů 50 tis. Kč měsíčně. .= Podobná by byla situace v rodinách s malými dětmi, které dnes pobírají rodičovský příspěvek. Ten se dnes poskytuje ve výši téměř 7 600 Kč měsíčně. Pokud by si rodič zvolil dobu pobírání do 3 let věku dítěte, měla by mu podle záměru vlády být dnešní výše příspěvku zachována. Příjmová situace by se tak v těchto rodinách v podstatě nezměnila. Rodiny by mohly získat maximálně 100 až 300 Kč měsíčně (po zohlednění vlivu DPH) podle výše příjmu druhého rodiče. Zajímavý posun by však nastal v rodinách, ve kterých pracující rodič vydělává 40 až 50 tis. hrubého měsíčně. Pro tyto rodiny je dnes velice výhodné společné zdanění manželů, díky němuž ušetří na daních značné prostředky. To jim při této úrovni příjmu navržené zvýšení daňových zvýhodnění na dítě a manžela/manželku bez příjmu dostatečně nenahradí. Zvýšení nepřímých daní u potravin a dalších komodit by pro tyto typy rodin v konečném důsledku znamenalo ztrátu 150 až 200 Kč měsíčně. Pokud by si však rodič zvolil, že bude o dítě pečovat do 4 let věku, dostane rodičovský příspěvek oproti dnešku o 3 800 Kč nižší. V rodinném rozpočtu by tím rodiny s podprůměrnými příjmy přišly o 1 200 až 3 800 Kč měsíčně. Největší ztrátu by však zaznamenaly rodiny, v nichž druhý rodič pracuje za 40 tis. nebo 50 tis. Kč hrubého měsíčně, a to opět díky dnešní značné výhodnosti společného zdanění manželů. Tyto rodiny by reformou přišly o téměř 4 tisíce Kč. Neúplné rodiny s dětmi V podstatě obdobná situace jako v úplných rodinách s dětmi by nastala v rodině osamělého rodiče s dětmi. Při podprůměrné mzdě by reformou získal maximálně jednu až několik stovek korun měsíčně. Pokud by však pracoval za průměrnou mzdu, ztratil by navrženými změnami 100 až 300 Kč měsíčně (podle počtu nezaopatřených dětí). Obdobnou ztrátu by vykázaly rodiny s velice nízkými příjmy, ve kterých by daňové změny nestačily pokrýt snížení sociální dávek, zejména přídavku na dítě, sociálního příplatku a změn u doplatku na bydlení. Výraznější přínos rovné daně by se tak projevil až při vyšším příjmu. Při péči o dvě děti by reforma přinesla osamělému rodiči, který vydělává 30 tis. Kč hrubého měsíčně, více než 400 Kč měsíčně. Pečuje-li tato osoba o více než dvě nezaopatřené děti, posune se hranice hrubé mzdy, od níž by návrh této rodině přinesl stejné zvýšení příjmů, na měsíční výdělek 40 tis. Kč a výše. Pokud by však osamělý rodič ztratil práci, zaznamenal by jeho rodinný rozpočet oproti stávajícímu stavu ztrátu při všech úrovních příjmů (podrobněji viz bod Dopady na nezaměstnané osoby). .= Bezdětné domácnosti Tyto domácnosti dnes při nízkém příjmu mají nárok pouze na příspěvek na bydlení. Ostatní sociální dávky většinou náleží z titulu péče o nezaopatřené dítě, proto nepřicházejí v těchto rodinách v úvahu. Pouze v případě velice nízkého či dokonce nulového příjmu může tato rodina, pokud splní podmínky, získat dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. .= Ani u těchto domácností však nelze říct, že navržená reforma bude jednoznačně přínosem. Rodině s dvěma osobami výdělečně činnými by vládní návrhy přinesly maximálně 250–300 Kč měsíčně v případě, že oba zaměstnanci pracují za podprůměrnou mzdu (obě osoby vydělávají celkem cca 28 až 30 tis. Kč hrubého). Zvýší-li se příjem jedné osoby v této rodině nad úroveň průměrné mzdy (zhruba 25 až 30 tis. měsíčně), vzrostou jejich celkové čisté příjmy pouze nepatrně, což nepokryje ani zvýšení DPH u potravin. Stejně jako u ostatních sociálních skupin i bezdětné domácnosti s vysokými příjmy na reformě vydělají měsíčně několik tisíc korun. Samostatně žijící zaměstnanec je vhodný příklad pro ukázku čistého vlivu daňových změn. Pokud pracuje, většinou nedosáhne na žádnou sociální dávku a jeho jediným zdrojem tak jsou pracovní (zdanitelné) příjmy. Lze si tak na jeho příkladu ukázat skutečný vliv daňových změn jak v oblasti přímých, tak i nepřímých daní. Zaměstnanec, který pracuje za podprůměrnou mzdu, na reformě vydělá 170 až 250 Kč. To se však změní při o něco vyšším příjmu. Při mzdě okolo 18 tisíc Kč se jeho příjem oproti dnešnímu stavu prakticky nezmění a zůstává téměř na korunu stejný. Pobírá-li průměrnou či mírně nadprůměrnou mzdu (20 až 25 tis. Kč hrubého), zaplatí v podobě vyšší DPH cca o 50–80 Kč více, než kolik na přímých daních získal. Hlavním důvodem toho je, že jeho daňové zatížení je při této úrovni příjmu v podstatě shodné s dnešním. Úsměvná je situace, která by nastala při mzdě 30 tis. Kč měsíčně, při níž by tento zaměstnanec po úhradě vyšší DPH oproti dnešku vydělal necelých 30 Kč. To se týká všech vysoce kvalifikovaných skupin obyvatelstva, např. lékařů, vědců, nižšího a středního managmentu, novinářů, redaktorů, ředitelů škol atd., kteří jsou v této výši nejčastěji odměňováni a kterým vláda chce takto „přilepšit“. Naproti tomu by zaměstnanec při jakémkoli vyšším příjmu oproti dnešku vydělal několik tisíc korun měsíčně, a to společným vlivem jednotné sazby daně či zastropováním vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Například při hrubém příjmu 100 tis. Kč měsíčně, by návrhem reformy zaměstnanec získal 7 800 Kč měsíčně. Shrnutí ČMKOS Vládní návrh zavést 15procentní daň z příjmu fyzických osob znamená kvůli umělému navýšení daňového základu zdanění ve výši 23,1 %. Takové zdanění by však zvyšovalo daňové zatížení příjmů v prvním a druhém daňovém pásmu (tj. 12 a 19procentní sazba), navíc při jedné sazbě daně (DPFO) ztrácí smysl společné zdanění manželů, které dnes výrazně posiluje příjmy rodin s dětmi. Pro snížení daňového zatížení proto vláda navrhuje výrazné zvýšení daňových zvýhodnění, a to jak na poplatníka, tak na dítě i manžela/manželku bez příjmu. Přesto některé sociální skupiny na ztrátu výhody společného zdanění doplatí. Navíc proti pozitivnímu účinku daňové reformy protisměrně působí snížení některých opakujících se dávek státní sociální podpory nebo dokonce jejich odebrání. Jednoznačně nejvýhodnější by reforma byla pro osoby s vysokými příjmy, které ušetří nejen na zaplacených daních, ale i na pojistném odvedeném na sociální a zdravotní pojištění v důsledku zavedení maximálního vyměřovacího základu. Určité prostředky by ušetřily i průměrné rodiny, v nichž oba rodiče pracují.

Tagy: půjčka peníze finance rozpočet pojištění hotovost úvěr tiskové zprávy