Lidstvo je zdravější a starší. Vyplatí se vzdělávání penzistů?

- Penze autor: Martin Slapnička

Učení není otázkou věku, luštit křížovky a sudoku však nestačí. Kdo si chce udržet mozek ve formě, nesmí se bát nových věcí, říká německý profesor z univerzity v Brémách Christian Stamov Roßnagel, který se zabývá výzkumem procesu učení.

Ilustrační foto

Ilustrační foto,zdroj: freeimages.com

Schopnost učit se až do pozdního věku měla bezesporu Američanka Nola Ochs, která v roce 1997 dokončila studium historie na Fort Hays State University ve věku 95 let, a stala se tak nejstarší ženskou absolventkou vysokoškolského studia všech dob.

Lidstvo je zdravější a starší. Znamená to, že se můžeme i déle učit?

Na tuto otázku nám dají ucelenou odpověď až dlouhodobé studie. Už dnes ale víme, že se kapacita mozku velmi podceňuje. Schopnost učit se totiž zůstává zachována i v pokročilém věku.

Neklesá schopnost učit se postupně s věkem?

Není pravděpodobné, že devadesátiletí by v budoucnu mohli mít stejnou schopnost učit se jako třicetiletí. Samozřejmě, že dochází k poklesu podmíněnému věkem. Ale minimálně do sedmdesáti se nemusíme ničeho obávat. Tak dlouho se člověk učí prakticky stejně dobře jako mladší lidé. Hlavním problémem je podle našeho výzkumu úplně něco jiného – s přibývajícím věkem stimulujeme náš mozek čím dál méně, protože se systematicky snižuje naše ochota učit se.

Proč je tomu tak?

Důvodů je více. Za prvé – čím jsme starší, tím víc se ptáme: Jak mi to prospěje? Za druhé – od středního věku se začíná měnit naše perspektiva a také motivace. Začneme si pokládat otázky typu: Kolik času mi ještě zbývá? Vyplatí se investovat do učení? A výsledek je, že pokud z toho nemáme žádný finanční, nebo profesní zisk, pak to prostě necháme být.

Co si pod tím máme konkrétně představit?

Obvykle se musíme učit rychlým tempem. Pokud někdo položí více než jednu otázku, nebo potřebuje o několik cvičení více, pak se na něj ostatní dívají nedůvěřivě nebo se mu dokonce tajně posmívají. Právě proto si mnozí řeknou: To už nemám zapotřebí. Při dotazování v jedné společnosti jsme například narazili na padesátníka, který odmítal počítačová školení ve firmě, ale v soukromí se pilně učil, jak zacházet s Excelem, protože byl zároveň pokladníkem tělovýchovného klubu. Když jsme se zeptali na důvody, odpověděl: „V klubu samozřejmě patřím k těm mladším, ve firmě jsem ale jeden z nejstarších.“

Máme tedy ve starší lidi malou důvěru?

Ano, ve společnosti existuje mylná představa, která je považována za „sebenaplňující předpověď“. Pokud šedesátník neumí používat mobilní aplikace, pochybujeme o jeho kognitivních schopnostech. Pokud s tím má problém 25letý člověk, pak si všichni řeknou, že aplikace není uživatelsky přívětivá. Automaticky spoustu věcí svádíme na věk a tento postoj pak starší lidé přijímají za vlastní.

„Kapacita našeho mozku je velmi nedoceněná. Schopnost učit se zůstává zachována i v pokročilém věku.“

Naši ochotu učit se tedy nesnižuje věk, ale předsudky mezi lidmi?

Ano, jak jsme ukázali ve studii, falešné sebehodnocení nás brzdí. Prováděli jsme se skupinou pracovníků, kteří byli ve věku 5060 let, deset hodin výukových experimentů a ukázali jim, že se mohou učit úplně stejně dobře jako jejich třicetiletí kolegové.  A výsledek? O několik měsíců později uspěli při výukových a motivačních testech stejně dobře jako jejich mladší kolegové a potřebovali na to o 20 procent méně času než dříve.

Proč tedy rodiče nemají při úkolech z kombinatoriky a početních úlohách šanci proti svým dětem, o prarodičích ani nemluvě?

Obecně platí: Čím větší, obsáhlejší a komplikovanější jsou výzvy, tím menší jsou rozdíly mezi staršími a mladšími. Při početních úlohách se ovšem jedná o „mikro úkoly“, u kterých využíváme jen mizivou část kognitivního výkonu mozku. Znalosti a strategie při nich hrají malou roli, rozhodující je doba reakce a zpracování. Tady si mladí vedou skutečně lépe. I při učení cizích jazyků jsou mladší rychlejší než starší, ale ne lepší. Když se starší člověk učí nový jazyk, může nakonec dosáhnout stejného výsledku jako ten mladší.

Nakolik je možné kognitivní schopnosti trénovat?

Na základě výsledků testování je bez problémů možné dostat průměrné šedesátníky na výkon průměrných čtyřicátníků. A studie z univerzity v San Franciscu ukázala, že je možné ještě víc. Skupina osob ve věku 60 až 85 let tam za pouhých dvanáct hodin tréninku během čtyř týdnů dosáhla při plnění úkolu, který byl náročný na koncentraci, lepších výsledků než průměrní dvacetiletí.

„Duševní fitness patří vedle sportu a zdravé výživy ke třem pilířům nefinančního důchodového plánu.“

Stačí k udržení duševního zdraví každý den vyluštit křížovku?

Bohužel to není tak jednoduché. Zlepšení, kterých dosáhneme při plnění těchto úkolů, bohužel není přenosné do dalších oblastí, jako je například soustředění. Při učení je rozhodující vyhnout se automatizaci. Nejdůležitější je zachovat si zájem o věci, stále se učit něco nového a nestát se obětí rutiny.  Jen tak zůstane mozek v kondici. A čím déle ho budeme stimulovat, tím déle bude fungovat, jak se říká: „Use it or lose it.“ (používej ho, nebo o něj přijdeš). Kdo odpočívá, ten zakrní.

A odměnou nám bude samostatný, nezávislý život ve stáří, o který dle průzkumu Swiss Life usiluje 91 % lidí ve věku nad 65 let?

Přesně tak. Duševní fitness patří vedle sportu a zdravé výživy ke třem pilířům spokojeného a aktivního stáří. Celoživotní učení je jedním z nejlepších důchodových plánů, které můžeme řídit my sami.

Biografie

original

Christian Stamov Roßnagel je profesor organizační psychologie v Center on Lifelong Learning and Institutional Development (Centrum celoživotního vzdělávání a institucionálního rozvoje) na univerzitě v Brémách a autor knihy Mythos: alter Mitarbeiter: Lernkompetenz jenseits der 40? (Mýtus: starý zaměstnanec: schopnost učit po čtyřicítce?).

1. Video game training enhances cognitive control in older adults. 
Gazzaley
, A., University of San Francisco (2013).
www.nature.com/nature/journal/v501/n7465/full/nature12486.html#affil-auth

2. Die Freiheit selbst zu bestimmen – anketa Swiss Life (2016).
https://www.swisslife.com/de/hub/die-freiheit-selbst-zu-bestimmen.html

Tagy: stárnutí vzdělávání důchod vzdělání penze kvalita života

Zdroje: Swiss Life Select,žijemedéle.cz