Orkán Kyrill: jedinečná událost za 22,5 miliardy korun

- Naše peníze autor: Redakce NašePeníze.cz

Ačkoli lednový orkán Kyrill byl pro Českou republiku naprosto výjimečnou záležitostí, z celoevropského pohledu šlo o jen středně velkou živelní pohromu. Přesto rozsah škod, které Kyrill způsobil, nutí k zamyšlení, zda se jednalo pouze o ojedinělou událost, nebo o náznak dlouhodobějšího trendu, k němuž by při oceňování rizika musely přihlédnout i pojišťovny.

Placeholder

Placeholder , zdroj: tisková zpráva

Orkán Kyrill způsobil v České republice podle odhadů pojišťoven bezmála 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 miliardy korun, a stal se tak nejhorší větrnou živelní událostí české pojišťovací historie. „Jen ČSOB Pojišťovna vyřídila téměř 2000 pojistných událostí, což v případě větrných škod bylo jednoznačně nejvíc v její historii,“ řekl Jaroslav Král, ředitel odboru řízení produktů neživotního pojištění ČSOB Pojišťovny. „Nepředpokládáme ale, že by to mohlo mít nějaký vliv na výši sazeb pojištění staveb či domácností,“ dodal Král. Rychlost větru dosáhla při orkánu Kyrill extrémních hodnot, absolutně nejvyšší náraz – 57,8 m/s (208 km/h) – byl naměřen 19. ledna na Labské boudě. „Jde pravděpodobně o nejvyšší rychlost zjištěnou v Čechách od doby instrumentálních měření,“ uvedl Jiří Hostýnek, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V celé Evropě je objem pojištěných škod způsobených Kyrillem odhadován dokonce na minimálně 3,5 miliardy eur, tato částka nicméně řadí Kyrill „až“ na páté místo historických tabulek, rozsahem škod byly podstatně větší například zimní bouře Daria z roku 1990 či Lothar z roku 1999. Velké zimní bouře, podmíněné cyklonálním prouděním nad Atlantikem, postihují především západní Evropu, zatímco při jejich postupu dále na východ jejich síla zpravidla slábne. I proto je v Čechách celkový rozsah škod způsobených vichřicemi relativně malý – podle statistik ČSOB Pojišťovny se vichřice podílejí jen zhruba 9 procenty na všech likvidovaných katastrofických živelních pojistných událostech. To ostře kontrastuje se situací v západní Evropě i celém světě, především pak v USA a Japonsku, kde škody z vichřic (hurikánů, tajfunů, tornád apod.) dosahují obrovských rozměrů a hurikán Katrina, který na konci srpna 2005 postihl jih USA, se stal z pohledu pojišťovnictví největší přírodní katastrofou všech dob. Podíl škod z vichřic na celkových katastrofických živelních pojištěných škodách činí podle údajů zajišťovny Munich Re celosvětově 42 procent. Ze statistik zimních větných bouří v České republice od 60. let minulého století ovšem vyplývá, že jejich frekvence a intenzita v posledních letech mírně narůstá. To je dobře patrné i v případě tornád, kterých bylo v současné dekádě pozorováno mnohem víc než v 90. letech. I proto ČSOB Pojišťovna vítá, že v České republice vznikla nová mapa větrných oblastí, jejímž autorem je ČHMÚ, a že v souladu s evropskou legislativou začala platit norma ČSN EN 1991–1-4, určena pro stanovení charakteristických hodnot zatížení pozemních konstrukcí větrem. „Lze očekávat, že vznik nové větrné mapy bude mít spolu s novou legislativou pozitivní vliv na snížení rizika z vichřic přijímaného do pojištění zvláště u průmyslových staveb, protože stavebníci budou muset přihlížet k zatížení pozemních konstrukcí větrem,“ řekl Jaroslav Král. ČSOB Pojišťovna naproti tomu nepředpokládá, že by větrné mapy v budoucnu využívala k segmentaci sazeb pojištění staveb podle míry větrného rizika, jak to dělá například při oceňování rizika ze záplav a povodní na základě povodňových map. V případě rizika poškození stavby vichřicí hrají totiž roli i další faktory, jako jsou například konkrétní umístění dané nemovitosti (v rovině, v hlubokém údolí nebo naopak na vyvýšenině), zda se jedná o samostatně stojící nemovitost, nebo nemovitost v husté a vysoké okolní zástavbě, popřípadě typ stavby (s rovnou či šikmou střechou apod.). Foto: Plzeňský krajský úřad, Ing. Stanislav Polák

Tagy: půjčka peníze finance rozpočet pojištění hotovost úvěr tiskové zprávy