Méně výdajů, ale čísla nejsou kompletní

Přímé výdaje státu spojené s válkou na Ukrajině loni citelně poklesly. Zatímco v roce 2022 šlo z rozpočtu 24,4 miliardy korun, v roce 2023 už jen 17,3 miliardy. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu s tím, že největší položku představovala humanitární dávka – celkem 8 miliard.

Jenže jak vláda upozorňuje, čísla nezahrnují utajované výdaje. Navíc se obtížně dopočítává, kolik stát na přítomnosti uprchlíků skutečně vydělal. Ministerstvo práce sice uvádí, že stát na odvodech a části daní loni získal 23,5 miliardy, ale bez individualizovaných údajů není možné spočítat skutečný daňový přínos.

Kolik stát opravdu získal?

Firmy předávají finanční správě jen souhrnné informace o daních, nikoliv konkrétní data za jednotlivé pracovníky. Daňové přiznání pak velká část lidí s dočasnou ochranou vůbec nepodává. To celé komplikuje výpočet skutečného přínosu uprchlíků.

Přesto existují náznaky, že se saldo zlepšuje. Česká správa sociálního zabezpečení například uvedla, že v roce 2023 stát vybral na sociálním pojištění od ukrajinských uprchlíků 6,3 miliardy korun – o 3,6 miliardy více než rok předtím. Přesnější čísla se ale dozvíme až v polovině roku 2025, kdy budou k dispozici detailní evidenční listy.

Mezitím se snižují i některé náklady. Kompenzace za ubytování spadly na 1,7 miliardy korun, platby za zdravotní pojištění uprchlíků klesly na 3,9 miliardy a podpora školství na 1,7 miliardy.

Jurečka: Počítáme to jako nejchudší Čechy

Ministr práce Marian Jurečka už loni ve Sněmovně popsal, jak stát dopočítává přínos uprchlíků. Kromě daní a pojistného se zohledňuje i jejich spotřeba. Tu vláda modeluje podle výdajového chování nejchudších českých domácností. Dále se přihlíží i ke zvyšující se produktivitě firem díky pracovní síle z Ukrajiny.

Zatím jde ale stále jen o modely. Bez konkrétních dat nelze s jistotou říct, jestli uprchlíci státní kasu zatěžují, nebo ji naopak drží nad vodou.