Schodek státního rozpočtu se během října vyšplhal na 183,1 miliardy korun. Jen za jeden měsíc se tak prohloubil o dalších 29 miliard. Přesto ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že je rozpočet v nejlepší formě za posledních šest let – i když už si netroufá slíbit, že plánovaný deficit 241 miliard letos skutečně dodrží.

Přímé výdaje státního rozpočtu kvůli válce na Ukrajině loni klesly na 17,3 miliardy korun. Oproti předchozímu roku je to pokles o 7,1 miliardy. Největší část ukrojila humanitární dávka pro válečné uprchlíky. Zároveň ale stát získal miliardy na odvodech a daních od těch, kteří našli v Česku práci. Výsledné účetnictví je však stále nejasné – přesná data o příjmech státu chybí a dopad na rozpočet zůstává záhadou.

Stát se sice propadl do schodku 91,2 miliardy, ale ministr financí jásá: je to o 14 miliard méně než loni. Podle Zbyňka Stanjury jde o jasný důkaz úspěchu vládních opatření proti zadlužování. Vládní kroky prý začínají fungovat.

Skoro třetinu HDP dávají evropské státy každoročně na sociální systém. Nejvíce vynakládají na sociální dávky Francie, Dánsko a Finsko. Na opačném konci jsou pak Rumunsko a pobaltské státy. Největší díl připadá na penze a nemocenské.

Každá pátá česká domácnost chová psa a každá desátá chová kočku jako domácího mazlíčka. V Česku je více než 2 miliony psů a 1 milion koček. Majitelé jim dopřávají více než sobě a utrácejí za ně měsíčně tisíce korun. Navíc podle průzkumu společnosti Fair Credit, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, si zákazníci berou na větší a finančně náročnější operace spotřebitelský úvěr.

Zákon o daních z příjmů umožňuje místo skutečných výdajů využít výdajový paušál. Jeho využití je ale krajně nevýhodné. Proč? Základem odpovědi jsou odpisy a automobil.