Tabulky pro výpočet alimentů pomáhají soudcům půl roku, co se změnilo?

15. 11. 2010 – 20:56 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:

Tabulky pro výpočet alimentů pomáhají soudcům půl roku, co se změnilo?
Materiál doporučující soudcům výpočet výživného je k dispozici půl roku, Foto:SXC | zdroj: NašePeníze.cz

Tabulky pro výpočet výživného po půlročním působení v praxi pomohly odborníkům i rodičům nezletilých dětí určit výši výživného, uvedla v pondělí bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.

Počet rodičů, kteří se na výši alimentů domluví bez problémů, stoupl o třetinu.

"Advokáti se shodli na tom, že tabulky pomohly rodičům, advokátům i sociálním pracovnicím k tomu, aby zjistili, jak vysoké výživné na dítě bude určeno," uvedla Kovářová. Dodala, že tabulky splnily svůj účel, neboť o třetinu zvýšily počet rodičů, kteří jsou schopni se na výši alimentů na nezletilé dítě domluvit.

 

TIP: Jak nyní určují soudy alimenty? Tabulky prošly změnou

 

"Po roční debatě na toto téma a šesti měsících života tabulek považuji dnešní situaci za výrazný úspěch. Jejich dopad byl ohromný především na předvídatelnost soudních rozhodnutí," prozradila Kovářová.

Kovářová se setkala u kulatého stolu s prezidentem Soudcovské unie Tomášem Lichovníkem, děkankou Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milanou Hrušákovou, pražskou soudkyní Hanou Novou a jinými odborníky a všichni se prý shodli na tom, aby tabulky nadále zůstaly soudcovským materiálem.

V diskusi zaznělo, že tabulky přispívají ke zkrácení délky soudního řízení a ke snížení počtu podaných odvolání.

"Tabulka nemůže být použitelná na všechny případy. Je použitelná spíše na jedno dítě," uvedla jediný zápor systému Kovářová. Dodala, že v budoucnosti se chystá navrhnout, aby se spodní hranice alimentů zvýšila. Ta nyní činí 11 procent čistého příjmu platícího rodiče, Kovářová by chtěla, aby se zvýšila na 15 procent.

Materiál doporučující soudcům výpočet výživného je k dispozici půl roku. Za své funkce ho navrhla bývalá ministryně spravedlnosti a současná ředitelka Justiční akademie Daniela Kovářová. Výše alimentů závisí i na věku dítěte, podle materiálu se tak pohybuje od 11 do 25 procent čistého příjmu platícího rodiče.

 

Výživné

 

Kdo má vyživovací povinnost vůči dětem?

 

Vyživovací povinnost rodičů k dětem vzniká vždy ze zákona. Pokud se rodiče nedohodnou na výživném, stanoví konkrétní rozsah vyživovací povinnosti soud. Oba rodiče mají vyživovací povinnost vždy vůči všem svým dětem, nejen k tomu, které mají svěřeno do své péče. Vyživovací povinnost má i rodič, který byl zbaven rodičovské zodpovědnosti. V případě, že rodiče nejsou schopni výživu svých dětí z objektivních důvodů zajistit, přechází vyživovací povinnost ve většině případů na prarodiče (platí, že příbuzní vzdálenější mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li tuto povinnost plnit příbuzní bližší). Jednou z podmínek vzniku vyživovací povinnosti je, aby její plnění nebylo v rozporu s dobrými mravy, což posuzuje soud.

 

Jak se platí výživné?

 

Výživné se platí v pravidelných měsíčně se opakujících dávkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. V případech hodných zvláštního zřetele (povinný rodič má pouze sezónní příjmy, značně riskantní podnikání apod.) může soud rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Soud pak učiní další opatření, aby z této zálohy byly dítěti vypláceny jednotlivé splátky odpovídající měsíčnímu výživnému.

 

Co dělat, když povinný rodič výživné neplatí?

 

1. Dlužné výživné vymáhat

V prvé řadě je nutné dlužné výživné vymáhat. Pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání výživného, včetně pomoci při podávání návrhu soudu, mají povinnost poskytnout orgány sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Právní úprava zná dvě možnosti, jak pohledávku vymáhat.

 

Soudní výkon rozhodnutí na peněžité plnění

 

Podle občanského soudního řádu lze návrh na výkon rozhodnutí podat k okresnímu soudu, v jehož územním obvodu má bydliště oprávněné nezletilé dítě. Návrh musí obsahovat označení soudu, oprávněného (dítě), povinného (rodič, jemuž bylo stanoveno platit výživné), vylíčení rozhodujících skutečností, to, čeho se chce oprávněný domoci a dále, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Pokud oprávněnému nejsou požadované údaje známy, může požádat soud o poskytnutí pomoci při jejich zjištění, a to předtím, než podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí1. Návrh musí být dále datován a podepsán a je třeba k němu připojit originál nebo úředně ověřenou fotokopii exekučního titulu (soudní rozhodnutí o stanovení výživného) opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti.

 

Exekuce podle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti

 

Jde zpravidla o rychlejší způsob provedení exekuce. Návrh na nařízení exekuce lze podat soudu anebo přímo exekutorovi, se kterým se oprávněný může dohodnout na tom, aby návrh připravil. V případě podání soudu musí návrh obsahovat jméno exekutora, který má exekuci provést, a dále stejné náležitosti jako návrh na soudní výkon rozhodnutí kromě způsobu, kterým má být exekuce provedena2;


Náklady exekuce (odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce a další) a náklady oprávněného hradí povinný3. Exekutor oprávněného může požádat o složení přiměřené zálohy na náklady exekuce, což ovšem neplatí v případě vymáhání výživného nezletilého dítěte. Z důvodu nesložení zálohy nemůže být v tomto případě exekuce zastavena. V případě vědomosti o nemajetnosti dlužníka je přesto nutno podání návrhu na nařízení exekuce zvážit, a to z toho důvodu, že v tomto případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.

2. Podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu

Kromě samotného vymáhání výživného lze podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu zanedbání povinné výživy. Povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení skutečnost, že není plněna vyživovací, má i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Trestní zákon nestanoví žádnou časovou podmínku pro neplnění vyživovací povinnosti, která by byla nutná k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu. V rozhodovací praxi soudů se tato lhůta (6 měsíců) objevuje, ale nikoliv jako nezbytná podmínka. V závislosti na okolnostech případu může o trestný čin jít i při kratší době jednání pachatele, která by se však měla době šesti měsíců blížit.

Jestliže policejní orgán nebo státní zástupce usnesením trestní oznámení odloží, je možné do 3 dnů podat proti usnesení stížnost, jež má odkladný účinek. Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje.

Dalším faktorem, který může povinného vyjma hrozby exekuce či trestního stíhání motivovat k placení výživného, je skutečnost, že od 1. září 2008 došlo k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy negativní postoj povinné osoby k placení výživného znamená, že částka živobytí, ze které se vychází při stanovení výše dávky pomoci v hmotné nouzi, bude stanovena na úroveň existenčního minima.

 

Jak postupovat v případě vymáhání výživného z ciziny?

 

Rodič nebo osoba, které bylo dítě soudně svěřeno do péče (v případě zletilosti dítě samo), se mohou obrátit s žádostí o pomoc při vymáhání výživného na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“ se sídlem Benešova 22, 602 00 Brno; tel. 542 215 443-5). Výživné lze vymáhat na základě již existujícího exekučního titulu, tedy vykonatelného rozhodnutí českého nebo zahraničního soudu, které placení výživného konkrétní osobě ukládá. Rozhodnutí českých soudů nejsou ve všech státech automaticky vykonatelná4. Úřad podrobně žadatele poučí o následném postupu a o dokladech, které je nutno doložit. Pokud předložené doklady splňují všechny náležitosti, Úřad podle konkrétní situace podá návrh k zahraničnímu soudu nebo postoupí věc k dalšímu řízení příslušnému cizímu orgánu nebo organizaci. O tomto úkonu a o výsledku řízení žadatele vyrozumí. Úřad sice nemá žádné právní prostředky, jak přinutit spolupracující orgány v cizině nebo přímo osoby povinné k plnění svých povinností a závazků, nicméně nic mu nebrání v tom, aby aktivně pobízel přijímací orgán k uplatňování postupu, který by vedl k vymožení výživného. V rámci toho se může rovněž přijímacího orgánu dotazovat na okolnosti relevantní při vymáhání výživného, navrhovat určité postupy apod.

 

Jak je nezaopatřené dítě v případě neplacení výživného chráněno?

 

Zákon o pomoci v hmotné nouzi v ustanovení § 32 řeší situaci, kdy není ze strany povinné osoby plněna soudem stanovená vyživovací povinnost k dítěti. Podmínkou je, že se dítě nachází v hmotné nouzi. Je-li jednou ze společně posuzovaných osob nezaopatřené dítě, kterému není déle jak tři měsíce placeno soudem stanovené výživné, část příspěvku na živobytí nahradí plně nebo zčásti neplacené výživné. O příspěvek na živobytí pro rodiny s nezaopatřenými dětmi se žádá u příslušného pověřeného obecního úřadu (tzv. dvojková obec). Podrobnosti o dávkách všem žadatelům pak poskytne příslušný úřad.

(Zdroj informací o výživném: kancelář ochránce práv)

-Karolina Brožová,Mediafax

K tématu:

- Řápková: Výživné by pěstounům měli platit rodiče dětí, ne stát

Kurzy

Kurzovní lístek: 18.10.2021 Exchange s.r.o.

EUR 25,380 25,460
USD 21,870 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma

Nejnovější články