"Znalecké posudky v dnešní době často fakticky rozhodují o výsledcích soudních sporů, znalci však za ně podle stávající zastaralé právní úpravy nenesou dostatečnou odpovědnost. Posudek, který není řádně zpracován, přitom může zapříčinit jak průtahy v řízení, tak i případné újmy jeho účastníků," uvedl Pospíšil k motivům, které rezort vedly k vypracování novely zákona.

Nízká kvalita posudku ale nebude jediným důvodem, pro který bude možné znalce pokutovat. Sankci může čekat i v případě, pokud bez závažného důvodu odmítne vypracovat posudek, nebo tehdy, kdy tak sice učiní, ale nedodrží termín, který mu za tím účelem soudce stanovil.

Pokutu ve výši až sto tisíc korun či trest v podobě vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků přitom bude možné uložit za závažnější přestupky, méně závažné prohřešky rezort potrestá nanejvýš padesátitisícovou sankcí.

Na výmaz svého jména ze seznamu se ale bude muset připravit také znalec, který se sice dopustí méně závažného pochybení, ale chyby u něho budou na denním pořádku. "Rozhodli jsme se uplatnit pravidlo "třikrát a dost", které se v případě právnických profesí dosud neprosazovalo. V praxi to znamená, že pokud bude znalci třikrát uložena pokuta za méně závažný přestupek, může ministr rovnou přikročit k jeho vyškrtnutí ze seznamu znalců a tlumočníků," nastínil šéf rezortu další ze změn v oblasti úpravy znalecké a tlumočnické činnosti.

Novela upravuje také detaily správního řízení, které bude vedeno proti hříšníkům. O pochybení znalce či tlumočníka by tak podle návrhu v první instanci rozhodovalo ministerstvo spravedlnosti. Svůj nesouhlas s vyneseným verdiktem by mohl hříšník vyjádřit prostřednictvím rozkladu adresovaného samotnému ministru. Poslední instancí, u které by se provinilec mohl pokusit zvrátit rozhodnutí o uložení pokuty, by pak byl správní soud.

Součástí návrhu je i výčet podmínek, které musí splňovat všichni ti, kteří chtějí působit jako soudní znalci či tlumočníci. Ten se nově rozšíří o trojici požadavků - zájemci tak budou muset prokázat, že jsou plně způsobilí k právním úkonům a nemají záznam v rejstříku trestů. Rezort bude zkoumat i to, zda nebyli v posledních třech letech vyškrtnuti ze seznamu znalců a tlumočníků. Ze zákona naopak zmizí požadavek na české státní občanství, ten nahradí podmínka trvalého pobytu na území České republiky. "Podmínku českého občanství nesplňovala celá řada tlumočníků a my jsme tak udělovali jednu výjimku za druhou," zdůvodnil Pospíšil.

Další z novinek, kterou novela zavádí, je pravomoc předsedy krajského soudu rozhodnout o pozastavení činnosti znalce či tlumočníka, proti kterému vede policie trestní řízení, a povinnost mlčenlivosti, kterou budou znalci a tlumočníci vázáni i poté, co se zpracovávání posudků či tlumočení na soudech přestanou věnovat.

Rezort si hodlá došlápnout také na znalecké ústavy. Subjekty, které budou mít zájem o zápis do jejich seznamu, budou muset nově doložit, že alespoň tři jejich společníci, členové nebo zaměstnanci, jsou oprávněni vykonávat znaleckou činnost a současně nepracují pro konkurenci. Další podmínkou zápisu bude i dostatečné materiální a personální vybavení ústavu.

S návrhem by měl Pospíšil před své kolegy ve vládě předstoupit hned zkraje příštího roku. V platnost by pak novela mohla vejít ve druhé polovině roku 2011. V následujícím roce by ji pak měly nahradit dva zcela nové samostatné zákony, které problematiku činnosti znalců a tlumočníků komplexně upraví.

-Veronika Žižlavská,MED