Letos může Česko počítat v nejlepším případě se stagnací HDP a s meziročním růstem nezaměstnanosti o 0,4procentního bodu na 7,6 procenta. Inflace by sice měla na 2,1 procenta zpomalit, platy však porostou pomaleji, to jsou páteční závěry makroekonomické prognózy ministerstva financí.

Ke konci března klesla míra nezaměstnanosti v České republice o 0,1procentního bodu na 8,0 procenta. Úřady práce na svých krajských pobočkách a jejich kontaktních pracovištích evidovaly 587 768 uchazečů o zaměstnání.

Malý počet volných pracovních míst, to je podle analytiků oslovených Mediafaxem hlavní problém českého trhu práce, na kterém nezaměstnaní stále obtížněji hledají nové uplatnění. V únoru připadalo na jedno volné místo více než 17 uchazečů.

Míra nezaměstnanosti dosáhla v listopadu 8,7 procenta, oproti říjnu tak stoupla o 0,2 procentního bodu, meziročně se pak zvýšila o půl procentního bodu. Počet nezaměstnaných v Česku se tak v listopadu zvýšil o 11 736 tisíc na 508 498 tisíc lidí.

Minimální mzda by měla být 14 tisíc korun hrubého měsíčně a podpora v nezaměstnanosti 8800 korun, myslí si většina lidí, reálné částky jsou však mnohem nižší. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM.

Mladí lidé, kteří v letošním roce úspěšně opustili vzdělávací systém, si po prázdninové pauze hledají práci. Podzim je pro pracovní trh obdobím největšího náporu absolventů. Ti však často narážejí na problém, že bez praxe je zaměstnavatelé odmítají přijmout.