Čím vyšší příjem, ze kterého se platí sociální (důchodové) pojištění, tím vyšší státní důchod. Vyšší příjem o tisícikorunu však ovlivňuje státní důchod rozdílně. V rozmezí cca od 600 Kč po 0 Kč. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

Poslanecká sněmovna nedávno schválila vládní návrh novely, která prakticky uzavírá fondy druhého důchodového pilíře pro nové klienty. Ministerstvo financí by také mělo v brzké době připravit návrh na definitivní zrušení druhého pilíře. Pouze zrušení II. pilíře důchodového spoření ale nestačí.

Státní důchod z průběžného penzijního systému je nejistý. Pravidla pro jeho přiznání se zpřísňují, výpočet se znevýhodňuje a výsledný důchod snižuje. Vlastní úspory se stávají nezbytností. Kolik si ale musí člověk spořit? A jak moc se vyplatí začít spořit dříve?

Základem nové důchodové reformy by se mohla stát studie Jaroslava Vostatka, která počítá s rovným důchodem pro všechny penzisty. Rovný důchod by byl okolo 8 000 korun, tedy o 25 procent nižší než je současný průměrný důchod. Základní dávka by pak byla doplněna o další část penze odvozené od zaplaceného důchodového pojištění.

Penzijní systém by měl být především stabilní. Přesto se v České republice neustále mění a vyvíjí. Co se změnilo v letošním roce a jaké další změny jsou diskutovány a připravovány?

Stále jen málo lidí dokáže rozlišit mezi transformovaným fondem a účastnickým fondem doplňkového penzijního spoření. Klientů se ale spíše ptám, jestli ví, co se s jejich prostředky děje, jak se vůbec zhodnocují a odkud se výnosy objevují… ze „vzduchu“ to asi nebude.