Státní důchod z průběžného penzijního systému je nejistý. Pravidla pro jeho přiznání se zpřísňují, výpočet se znevýhodňuje a výsledný důchod snižuje. Vlastní úspory se stávají nezbytností. Kolik si ale musí člověk spořit? A jak moc se vyplatí začít spořit dříve?

Již v průběhu měsíce dubna se od penzijních společností dozvídáme přesná čísla zhodnocení transformovaných fondů. Konečné výsledky zveřejnila Penzijní společnost Allianz s výnosem 1,64 %, což bude s největší pravděpodobností nejvyšší zhodnocení v porovnání s ostatními transformovanými fondy za rok 2014.

Základem nové důchodové reformy by se mohla stát studie Jaroslava Vostatka, která počítá s rovným důchodem pro všechny penzisty. Rovný důchod by byl okolo 8 000 korun, tedy o 25 procent nižší než je současný průměrný důchod. Základní dávka by pak byla doplněna o další část penze odvozené od zaplaceného důchodového pojištění.

Stále jen málo lidí dokáže rozlišit mezi transformovaným fondem a účastnickým fondem doplňkového penzijního spoření. Klientů se ale spíše ptám, jestli ví, co se s jejich prostředky děje, jak se vůbec zhodnocují a odkud se výnosy objevují… ze „vzduchu“ to asi nebude.

V důchodové oblasti vidíme tři významné trendy: rok od roku stoupá důchodový deficit, čím dál více lidí odchází do předčasného důchodu a podíl starobních důchodců v populaci neustále stoupá. Co to znamená? Úloha vlastního zajištění na penzi rok od roku roste.

Zhodnocení peněz na penzijních účtech klesá kvůli nízkým sazbám v ekonomice. Minimální inflace však pomáhá úspory chránit.