Dle ČTK společnost ČEZ a holding KKCG chystají výstavbu nové plynové elektrárny s instalovaným výkonem 800 MW (to je o něco méně než výkon jednoho bloku Temelína). Elektrárna by byla pravděpodobně zásobována plynem ze zahraničí. Jednání mají být na samém počátku.

Do byznysu s pohonnými hmotami se chtějí zapojit také družstva ze skupiny COOP, do které patří zhruba 3 000 družstevních prodejen. Ve svých vlastních benzinkách chtějí nabízet jen nejprodávanější benzin Natural 95 a naftu.

Šrotovné je vlastně výměna staré neekologické věci za novou a ekologičtější. Tím by měl být podpořen určitý druh odvětví, zaměstnanost a také ekologie. První odvětví, které začalo „šrotovné“ využívat byl evropský automobilový průmysl. Toto slovo mělo původně tedy podpořit hlavně evropský automobilový trh a pomoci ekologii. I když okolní země tuto podporu mnohdy s úspěchem zavedly, Česká republika v tomto není jednotná. ČSSD trvá na zavedení šrotovného v co nejkratší době, ekonomové a pravice navrhují odložit šrotovné nejdříve na příští rok. Slovo „šrotovné“ však začínají využívat i jiná odvětví. Nahradí postupem času slovo „šrotovné“ výraz „sleva“..? Na co všechno je dnes možné získat šrotovné?

I přesto, že Češi hodnotí svoji situaci o něco hůře, než v minulých letech, neztrácejí chuť ani náladu nakupovat; avšak s jistými omezeními. Podle výsledků každoroční studie Barometr Cetelem 2009 hodnotí český spotřebitel svoji současnou situaci známkou 4,7 na stupnici od 1 do 10.

Ještě dvojí jednání ve sněmovně čekají tři protikrizová opatření, a to zavedení slev na sociálním pojištění, zrychlení odpisů majetku firem a novela insolvenčního zákona. Ta má sice ochránit podniky postižené krizí, reálně ale hrozí, že je do ještě větší krize pošle.

Platební morálka firem se výrazně zhoršuje, podle únorového průzkumu hospodářské komory tři ze čtyř firem platí pozdě a podnikatelé chtějí po vládě, aby se touto situací vážně zabývala. Problémem je paradoxně dnes i to, že na špici žebříčku neplatičů stojí právě stát.