Po letech šetření se karta obrací. Spotřeba plynu i elektřiny v Česku výrazně vzrostla. Hlavním důvodem je nečekaně chladné počasí, které donutilo domácnosti i firmy topit víc než loni. A s teplem navíc roste i ochota opět využívat komfort, na který mnozí během energetické krize rezignovali.

Sluneční panely a větrníky ano, ale co s elektřinou dál? Nizozemsko čelí paradoxu – má čistou energii, ale nemá ji kam poslat. Rozvodné sítě jsou zahlcené a čekací lhůty na připojení sahají až do roku 2035.

Hrozí zdražení benzínu o desetikoruny a dražší topení. Nový unijní systém ETS2 to má rozjet už v roce 2027 – pokud ho Česko a spol. nezabrzdí.

Češi zažívají zlomový moment: tempo růstu cen výrazně zpomalilo a inflace se dostala pod dvouprocentní hranici. To se stalo naposledy v roce 2018. Hlavní zásluhu na tom mají levnější energie a pohonné hmoty. Přesto však některé položky dál zdražují – zejména potraviny a služby. Nízká inflace může znamenat i levnější půjčky, Česká národní banka bude o snížení sazeb jednat už ve středu.

Po dvou letech šetření nastal obrat. Tužší zima přiměla domácnosti i firmy znovu naplno otočit kohoutky u topení. Spotřeba plynu v Česku během letošní topné sezony výrazně vzrostla – meziročně o celých 12 procent. A čísla mluví jasně: návrat k vyššímu odběru je patrný napříč republikou.

Dalších 20 miliard korun chce vláda nacpat do podpory obnovitelných zdrojů energie. Ministr financí Stanjura slibuje, že deficit státní kasy to nezvýší. Experti ale varují, že politici znovu jen přelévají peníze z kapsy do kapsy.