Všichni zaměstnanci mají nárok na nemocenské dávky (nemocenskou, mateřskou, ošetřovné). Při výpočtu všech nemocenských dávek je uplatněn princip redukce. Jak se tedy liší nemocenské dávky pro občany s nízkými a vysokými příjmy? Proč je vlastní zajištění tak důležité?

Výpočet náhrady mzdy a následně nemocenských dávek je založen nejenom na principu zásluhovosti, ale i solidarity. Z důvodu redukce při výpočtu dávek během nemoci platí, že čím vyšší příjem, tím vyšší pokles životní úrovně během nemoci.

Občanský zákoník přinese od 1. ledna také změny v systému výplat peněz v době trvání pracovní neschopnosti, tzv. nemocenské. Rozdíl nastane zejména v tom, v jakém poměru budou za nemocného platit zaměstnavatel a stát.

Kašel, záněty průdušek a rýma jsou nejčastějšími důvody, proč mladí ve věku 19 až 24 let zůstávají na nemocenské. Právě tato skupina totiž patří v Česku mezi největší marody.

Nárok na nemocenskou vzniká od 22. dne pracovní neschopnosti. Předtím (od 4. pracovního dne, při karanténě od prvního dne) platí nemocnému náhradu mzdy zaměstnavatel. Nová změna má dát možnost zaměstnavateli při porušení nemocenské podat zaměstnanci výpověď. Ten je doposud v době nemoci chráněn.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si můžou od 1. ledna opakovanými platbami podle svého uvážení navyšovat měsíční zálohy na pojistné na důchodového pojištění. Dosud byly peníze nad rámec stanovené zálohy vedené jako přeplatek, informovala ve středu Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).