Jednou ze součástí připravované reformy zdravotnictví je odlišení standardu, nebo chcete-li, nároku pacienta na plně hrazenou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění, a tzv. nadstandardu. Fakt, že tento pokus o změnu, která by nás mohla přiblížit k normálním zemím, kde není hanbou, že je někdo bohatší než jiný, a kde dotyčný může svobodně určit, do čeho vloží své peníze, vyvolal mnohé debaty a obavy, které je možno rozdělit do dvou zásadních oblastí.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger je v posledních dnech doslova čelí kritice z řad opozice, že chce rozdělit zdravotnictví pro bohaté a chudé. V koalici se o něm zase mluví jako o jednom z ministrů, který by se mohl stát obětí červnové rekontrukce vlády. Heger se ale nebojí.