Přímé výdaje státního rozpočtu kvůli válce na Ukrajině loni klesly na 17,3 miliardy korun. Oproti předchozímu roku je to pokles o 7,1 miliardy. Největší část ukrojila humanitární dávka pro válečné uprchlíky. Zároveň ale stát získal miliardy na odvodech a daních od těch, kteří našli v Česku práci. Výsledné účetnictví je však stále nejasné – přesná data o příjmech státu chybí a dopad na rozpočet zůstává záhadou.

Stát se sice propadl do schodku 91,2 miliardy, ale ministr financí jásá: je to o 14 miliard méně než loni. Podle Zbyňka Stanjury jde o jasný důkaz úspěchu vládních opatření proti zadlužování. Vládní kroky prý začínají fungovat.

Inflace nadále roste. Podle Českého statistického úřadu inflace v květnu vzrostla na 2,9 procenta. Vzhůru ji táhnou nejen ceny potravin, ale také zdražující energie a nájemní bydlení. Tím pádem jsou běžné výdaje na domácnost čím dál vyšší.

Každá pátá česká domácnost chová psa a každá desátá chová kočku jako domácího mazlíčka. V Česku je více než 2 miliony psů a 1 milion koček. Majitelé jim dopřávají více než sobě a utrácejí za ně měsíčně tisíce korun. Navíc podle průzkumu společnosti Fair Credit, kterého se zúčastnilo 500 respondentů, si zákazníci berou na větší a finančně náročnější operace spotřebitelský úvěr.

Zákon o daních z příjmů umožňuje místo skutečných výdajů využít výdajový paušál. Jeho využití je ale krajně nevýhodné. Proč? Základem odpovědi jsou odpisy a automobil.

Optimisté doufají, že se blýská na lepší časy. Ale těch u nás očividně moc není. Žádné starosti nemají jen 4 procenta Čechů. Kdež to s běžnými výdaji si láme hlavu přes 60 procent obyvatelů České republiky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Provident Financial, který probíhal v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Mexiku.