Proč pro ukládání „dlouhých peněz“ upřednostňujeme bankovní vklady, i když takto o své peníze přicházíme? Proč při investování máme tendenci vstoupit na trh v tu nejméně vhodnou dobu? Proč své investice prodáváme příliš brzy? Proč naopak zarputile držíme tituly, jejichž výkonnost za nic nestojí? Pojďme nahlédnout na averzi ke ztrátě, jak ji v 21. století prozkoumala behaviorální ekonomie.

Ceny nemovitostí stále rostou a ekonomice se daří. Mnoho lidí řeší, kam uložit své úspory, případně kam investovat. Ti, kdo před pěti lety zvažovali podobnou myšlenku a investovali do nemovitostí, si teď mohou mnout ruce. Podle dat společnosti Central Group měl podobné zhodnocení jen bitcoin nebo průmyslový index americké burzy.

Omezení hypoték ze strany ČNB a nízké úrokové sazby hrály v loňském roce stavebním spořitelnám do karet. Rozpůjčovaly téměř 60 miliard korun. Přes pokles nově uzavřených smluv o stavebním spoření se ale většině daří i na poli dětského stavebního spoření.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění si na důchod vytváří rezervu asi 60% obyvatel České republiky. Mezi nejčastěji využívaný produkt ke spoření na penzi patří „penzijko“ se státním příspěvkem. To ještě můžeme rozdělit na staré „penzijko“, tedy penzijní připojištění, u kterého se nemůžete dostat do mínusu a doplňkové penzijní spoření, tedy nové „penzijko“, kde sice můžete vydělat podstatně víc, ale můžete se dostat i do mínusu.

Stavební spoření vychází mezi spořicími a investičními produkty jako nejoblíbenější způsob spoření. Jaký je ale trend? A jak dlouho stavební spoření nejoblíbenějším produktem zůstane?  

Stavební spořitelny se na začátku školního roku probudily. Zářijové akční nabídky stavebních spořitelen se hemží nižšími úroky, odpouštěním poplatků i netradičními soutěžemi.