Pro občany s nadstandardními příjmy je výpočet státního důchodu v roce 2016 méně výhodný o tisícikoruny než v minulosti. Podívejme se na praktický příklad. Úloha vlastního zabezpečení na penzi je pro lidi s vysokými příjmy nezastupitelná. 

Nárok na pět týdnů volna by měl mít každý zaměstnanec. Tuto změnu chtějí prosadit odboráři v novém zákoníku práce, který by měl platit od příštího roku. V současnosti mají lidé ze zákona nárok na čtyři týdny za rok.

Touha po vzdělání jde logicky ruku v ruce s výší očekávaného příjmu. Během posledních desítek let se však na trhu pohybuje velmi mnoho vzdělaných lidí a málo zručných řemeslníků. Právě Ti si však díky vysoké poptávce dokáží vydělat desetitisíce a to nejen v České republice. Žádaní jsou také v Německu.

Průměrná mzda loni vzrostla na 27 777 korun. Tento výsledek je však zkreslený, jelikož je ovlivněn nejlépe placenými zaměstnanci. Reálnější pohled poskytuje tzv medián mezd, který lini dosáhl výše 22 971 korun hrubého, tedy před zdaněním a povinnými odvody.

V pěti krajích bude stát od dubna motivovat nezaměstnané, aby vzali práci i mimo bydliště. Na dojíždění jim od 1. dubna přispěje až 3500 korun měsíčně, maximálně ale po dobu jednoho roku.

Nemocní zaměstnanci mají rozdílně vysokou nemocenskou v porovnání se svojí mzdou ze zaměstnání. Důvodem je redukce při výpočtu nemocenské. Zaměstnancům s vyššími příjmy klesá z důvodu nemoci více životní úroveň. Obdobná je situace i u ostatních nemocenských dávek.