Téměř tři sta tisíc Čechů nedosáhne ani na 25 tisíc hrubého. I po celém měsíci dřiny jim na účtu zůstane sotva dvacet tisíc čistého. Uklízečky, skladníci, zedníci nebo pomocní kuchaři tak často žijí od výplaty k výplatě. Naopak manažeři velkých firem berou i stovky tisíc měsíčně. Příjmové nůžky se dál rozevírají.

Zdražování, nejisté bydlení a práce načerno. Chudoba se v Česku šíří rychleji, než ji stát stíhá řešit. Odborníci varují, že lidé ztrácí střechu nad hlavou, jistotu i šanci na důstojný život – a stát selhává.

Evropská komise dala na české výtky a mění systém nových emisních povolenek ETS2. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka se díky úpravám podaří zkrotit ceny povolenek, které měly od roku 2027 prodražit dopravu i vytápění. Analytici ale varují, že dopad na peněženky lidí může být nakonec mnohem vyšší, než vláda tvrdí.

Rozpočet, který už leží ve Sněmovně od konce září, se stal dalším jablkem sváru mezi Fialovou vládou a hnutím ANO. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá, že by měl kabinet návrh znovu posílat nově zvoleným poslancům. Andrej Babiš naopak tvrdí, že vláda jedná protizákonně a ohrožuje fungování státu. Spor se mezitím změnil v politické divadlo plné výměn ostrých slov.

Andrej Babiš zřejmě ucítil vítr změn. Ještě nedávno mluvil o přepracování státního rozpočtu a vyšším deficitu, teď ale hlásí pravý opak. Předseda hnutí ANO oznámil, že schodek zůstane na 286 miliardách korun – přesně tak, jak ho navrhla dosluhující vláda Petra Fialy. Tím Babiš krotil dřívější výroky svých kolegů i vlastní prohlášení z minulého týdne.

Mzdy v Česku letí nahoru, ale ne všem stejně. Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru zažívají nejlepší časy, státní úředníci zůstávají pozadu. A rozdíly mezi obory jsou propastné – od elektronických techniků až po generální ředitele, kteří berou částky, ze kterých se běžným lidem zatočí hlava.