Spoléhat s penzí na stát je riziko samo o sobě. Při spoření na penzi je ale rizikové využívat jenom státem podporované finanční produkty. Jak rozložit riziko?

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) založila další důchodovou komisi, tentokrát se vzletným názvem „Komise pro spravedlivé důchody“. Zatím řeší především nižší penze žen vůči mužům a udržitelnosti penzijního systému se vyhýbá. Zásadní otázka ale zní: Jaký důchod je spravedlivý?

Stát chce motivovat domácnosti, aby více spořily pomocí investic. Ministerstvo financí proto připravuje stejné daňové zvýhodnění investic jako u životního pojištění či penzijních fondů. Vyplývá to z Koncepce rozvoje kapitálové trhu, kterou schválila vláda.

Je v případě vysokých příjmů výhodnější s ohledem na měsíční částku starobního důchodu při ztrátě zaměstnání odejít do předčasného důchodu, nebo pracovat i za cenu nižší mzdy? Jak vysoký může být měsíční finanční rozdíl, si ukážeme na praktickém příkladu.

Důchodová reforma je nezbytná. Na tom se shodnou všichni, kteří se alespoň trochu vyznají v demografii. Ovšem zatímco se penzijní systém řítí do záhuby, politici vymýšlí způsoby, jak mu podřezat žíly o něco dříve.

Nepříjemnou zprávu zveřejnil Český statistický úřad. Podle něj je totiž nutné zvýšit důchodový věk. Dnešní pětadvacátníci by tak šli do důchodu až po 67. roce života. Informaci přinesla páteční Mladá fronta Dnes. Postupný růst věku, kdy lze odejít do důchodu zavedla Nečasova vláda. Ta Sobotkova ho ale v roce 2017 zrušila a zastropovala na 65 letech. Podle ekonomů zvyšování důchodového věku nutné co nejdřív.