Velká část českých důchodců se potýká s nedostatkem financí. Největší problém představují náklady na bydlení, které tvoří až 60 % jejich výdajů. A situace může být ještě horší, ceny nájmů totiž letí vzhůru. Podle Institutu důstojného stárnutí Češi vnímají jako největší překážku klidného stárnutí nedostupné bydlení.

Z regionu střední Evropy chodily v posledních letech spíš špatné zprávy pro tamní penzijní fondy. Polsko v roce 2013 snížilo jednorázově vládní dluh tak, že škrtlo pohledávky 2. pilířových penzijních fondů. Následovalo tak Maďarsko, inspirovalo Slovensko a v poslední fázi také likvidaci 2. pilíře v ČR.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozesílá přehled důchodových dob lidem předdůchodového věku. Jsou zdarma a není třeba o ně žádat. ČSSZ rozešle zhruba sto tisíc dopisů během letošního září lidem předdůchodového věku. Konkrétně se jedná o muže narozené v roce 1957 a ženy, které se narodily v roce 1960, tj. lidi, kteří mají krátce před důchodem.

Stárnutí společnosti představuje zásadní otázku Evropského penzijního systému. Finsko, Švédsko a Dánsko na ni již nalezly odpovědi. Jedna z těch nejdůležitějších: neflexibilní model důchodového věku je již zastaralý.

Poslanci se po prázdninové pauze znovu sešli ve Sněmovně. Odsouhlasili zvýšení důchodů o tisíc korun lidem nad 85 let, přilepší si důchodci s malou penzí. Změní se také složení důchodů, což se odrazí ve valorizaci.

V loňském roce pobíralo od států nějakou formu důchodu tři a půl milionu lidí. Na starobní, invalidní, vdovské a sirotčí důchody dával vloni stát přes 400 miliard korun. Pokud jde čistě o starobní důchody, nejvíce dostávali Pražané, kde byl průměrný starobní důchod 12 646 korun. Naopak nejnižší průměrný důchod byl v Olomouckém kraji, kde starobní důchodci dostávali průměrně 11 496 korun.