Médii proběhla vcelku masivně (takže v podstatě všude) zpráva sociální sítě Social Watch o vývoji v České republice. Vyspělé země podle ní nedoženeme. Přes vznosný cizojazyčný název organizace jde ale o domácí a ryze české hodnocení domácích a ryze českých problémů.  

Samozřejmě vím, že největší oblibu mají katastrofická vyjádření. Kdo napíše, že svět se hroutí, vyhrává. Přinejmenším v žebříčcích popularity nebo čtenosti. Je to zvláštní, že jen málokdo chce slyšet, že věci vlastně vcelku fungují.

Tripartita dnes jednala o zvýšení minimální mzdy o dalších 1 200 korun měsíčně. Tak vysoké tempo zvyšování minimální mzdy podle Hospodářské komory ohrožuje tuzemské hospodářství a konkurenceschopnost podniků. Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud Sobotkova vláda od roku 2018 zvýší minimální mzdu o dalších 1 200 korun měsíčně, znamenalo by to za celý mandát této vlády nárůst už o 43,5 procenta.

Česká republika si drží svoje místo mezi zeměmi s nejnižší chudobou. Přesto však v Evropské unii hrozí chudoba nebo sociální vyloučení průměrně téměř 24 procentům obyvatel.  Loňský rok žilo u nás zhruba 1,02 miliónu (tedy 9,7 procenta) obyvatel pod hranicí příjmové chudoby. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Hranice chudoby se počítá, pokud jednotlivec má příjem pod 10.691 korun měsíčně.

Státní rozpočet vykázal na konci března přebytek 4,7 miliardy korun. Ten se tak oproti únorovým 3,7 miliardám zvýšil, v meziročním srovnání byl však o téměř 39 miliard nižší.

Státní rozpočet České republiky skončil rekordním přebytkem. A volební rok nahrává porcování medvěda. Jak naložit s přebytkem rozpočtu? Rozhodně ho nerozdat např. v důchodech!