Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) musí počítat, že budou mít nižší státní důchod než zaměstnanci. V praxi mají dvě možnosti: buď platit dobrovolně více na povinném důchodovém pojištění, nebo více investovat a zabezpečit se na penzi vlastními silami. Kterou variantu zvolit?

Věk odchodu do důchode je tématem posledních let, stejně jako výše penze. Demografie je neúprosná a prakticky každá vláda přichází s různými návrhy. Faktem je, že jistotu jakékoliv penze zatím žádná vláda budoucím generacím nepřináší. V kolika letech by se vlastně mělo odcházet do penze? Respektovat demografický vývoj a prodlužování dožitých let? Nebo pro všechny stejný věk bez ohledu na to, že žijeme déle a déle?

Za poslední dva roky celkový počet účastníků III. pilíře klesal o necelé jedno procento každý kvartál. Čerstvě schválené změny by tento klesající trend mohly zastavit a přispět ke zvýšení důvěry lidí ve III. pilíř. Stabilitu do doplňkového penzijního spoření vnáší například opětovně zavedený strop 60 let pro nárok na výplatu naspořených finančních prostředků a také osvobození od daně při výplatě peněz na 10 let a déle.

Předčasný důchod je vždy nižší než řádný důchod, důvodem je krácení za předčasnost. Pro občany s vyššími příjmy je však předčasný důchod ještě méně výhodný než pro občany s nízkými příjmy. Při nadprůměrných příjmech je vhodné volit předčasný důchod pouze ve výjimečných situacích.

Kdy půjdou do penze dnešní třicátníci se nedá prakticky určit. Vláda sice nějaký věk odchodu do důchodu slibuje, nicméně s novou vládou mohou přijít také jiné sliby.

V důchodové legislativě MPSV mimo jiné pracuje s návrhem na zavedení minimálního důchodu. Uvedené opatření by ještě více posílilo prvek solidarity ve výpočtu státního důchodu, který hraje v důchodové legislativě již nyní velkou roli.