Za poslední dva roky celkový počet účastníků III. pilíře klesal o necelé jedno procento každý kvartál. Čerstvě schválené změny by tento klesající trend mohly zastavit a přispět ke zvýšení důvěry lidí ve III. pilíř. Stabilitu do doplňkového penzijního spoření vnáší například opětovně zavedený strop 60 let pro nárok na výplatu naspořených finančních prostředků a také osvobození od daně při výplatě peněz na 10 let a déle.

Letošní negativní vlivy na finanční trhy budou velmi pravděpodobně pokračovat i v roce 2016 a budou mít dopad na zhodnocení penzijních fondů. Nejedná se ale o zásadní problém, z dlouhodobého pohledu jsou výsledky všech fondů v kladných číslech. Problémem českého penzijního systému jsou nízké částky, které si Češi spoří. Na penzi si v průměru odkládáme necelých 2,5 % průměrné mzdy, tedy přibližně 600 korun měsíčně.

Předčasný důchod je vždy nižší než řádný důchod, důvodem je krácení za předčasnost. Pro občany s vyššími příjmy je však předčasný důchod ještě méně výhodný než pro občany s nízkými příjmy. Při nadprůměrných příjmech je vhodné volit předčasný důchod pouze ve výjimečných situacích.

V důchodové legislativě MPSV mimo jiné pracuje s návrhem na zavedení minimálního důchodu. Uvedené opatření by ještě více posílilo prvek solidarity ve výpočtu státního důchodu, který hraje v důchodové legislativě již nyní velkou roli. 

Současná vláda ruší penzijní systém předešlé vlády. Politici hledají cesty pro financování potřeb důchodců v penzi. Ale... jaký život pro penzisty chceme? Co má být z penze v důchodu financováno?

Nedávno proběhlá důchodová reforma, jejíž součástí byl i druhý pilíř se nepovedla podle představ těch, kteří ji naplánovali. Že je budoucí penze třeba nějak řešit je však jisté, Právě proto, nás čeká pravděpodobně velmi brzy další reforma důchodů.