Starobní důchody v Česku se od ledna zvýší průměrně o 825 korun. Solidární základní část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí se zvedne o 140 korun. K tomu vzroste o 5,1 procenta zásluhová procentní výměra podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků.

Zaměstnancům Úřadu práce se v průběhu loňského roku podařilo odhalit téměř 9 370 případů, kdy někdo neoprávněně pobíral sociální dávky. V roce 2013 přitom odhalili 7 950 případů. V roce 2014 stáli český sociální systém tito nepoctivci 65 milionů korun. Jaké příklady zneužití dávek ÚP odhalil a co za to pachalům hrozí?

Většina podnikatelů (osob samostatně výdělečně činných, dále jen „OSVČ“) platí na sociální pojištění minimální zálohy. I přesto, že se rok od roku výše minimálních záloh zvyšuje, výsledné penze podnikatelů nebudou dostačující. Ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaela Marksová vyzvala OSVČ k tomu, aby si platili vyšší zálohy na sociální pojištění. Plánovanou kampaň, o které mluvila, však zatím ministerstvo nespustilo.

Pravidelný pasivní příjem z pronájmu je výhodný i z daňového hlediska, neboť z příjmu z pronájmu se dle § 9 zákona o dani z příjmu neplatí povinné sociální a zdravotní pojištění. S čím je však potřeba počítat při neplacení sociálního pojištění?

Přestože se v posledních letech nepatrně posiloval prvek zásluhovosti při výpočtu státního důchodu, tak nadále platí, že občané s vyššími příjmy zaplatí během života citelně více na sociálním pojištění než čerpají důchod a občané s nízkým příjmem mohou čerpat na důchodu dokonce více než zaplatili na sociálním pojištění.

Odborná komise pro důchodovou reformu stojí před úkolem, zda a jak zvýhodnit rodiny s dětmi: v důchodovém systému, mimo něj nebo oběma způsoby? Bude lepší rodiny s dětmi zvýhodnit již v době, kdy děti vychovávají, nebo až je vychovají a děti začnou do systému přispívat samy?