Již několikrát jsme vás informovali o skutečnosti, že stavební spoření ztrácí svůj punc výborného spořicího produktu. Abychom byli ovšem objektivní, musíme se na stavební spoření podívat i z jeho druhé, neméně používané a důležité stránky, kterou je jeho využívání v oblasti financování bydlení. A to nejen svého, ale i bydlení příbuzných v řadě přímé (děti, rodiče, sourozenci).

V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy stupnice. Nejaktivnějšími oblastmi jsou mariánskolázeňský zlom, zejména Kraslicko v Karlovarském kraji a hronovsko-poříčský zlom v kraji Královéhradeckém.

Bydlení ani v Česku nemá zdaleka každý. Přestože v bytě či rodinném domě bydlí naprostá většina obyvatel, více než 11,5 tisíce lidí žije bez domova. Mezi nimi je 468 dětí. Jak staří jsou bezdomovci a jak lidé žijí?

Nový občanský zákoník u nás platí už skoro šest měsíců. Novinek, o kterých by například pronajímatel nebo nájemce měl vědět, je stále mnoho. Dnes se podíváme na to, jak může pronajímatel nájemci zvýšit nájem a naopak, jak by měl nájemník postupovat, když chce nájem snížit.

Ceny nemovitostí v nominálním vyjádření nemusí jenom růst, mohou i stagnovat nebo klesat. Jenže jak tuto skutečnost vysvětlit potenciálním hráčům, aby psychologie trhu nekazila obchodní transakce? Odpovědi z různých kontinentů spočívají v použití názorné pomůcky v podobě nemovitostních hodin.

Nový rodinný dům lze v průměru postavit za 2,6 milionu korun, nový byt stojí méně než dva miliony. Ceny nových domů i bytů se tak momentálně dostaly na úroveň cen z roku 2000.