Život na dluh je fenoménem současné uspěchané doby. Nikdo nechce čekat a omezovat své potřeby. Pod masáží reklam, které jsou všude okolo nás, máme pocit, že musíme mít nejnovější technické novinky, nové auto na leasing, pořídit si nové bydlení na hypotéku nebo chytré stavební spoření, užít si exotickou dovolenou a nafotit si snímky novým fotoaparátem či chytrým mobilem, abychom se mohli o své radostné pocity podělit na facebooku s představou, kolik „přátel“ tím popíchneme.

Nejen zadlužování státu, ale také zadlužování domácností roste nezastavitelným tempem. Půjčit si peníze je však věc jedna a jejich poctivé splácení věc druhá. Průzkumy společnosti Profi Credit ukazují, že potíže s plněním svých závazků má 15 procent Čechů, na Slovensku je to dokonce dvakrát tolik.

K oddálení splátek využívá výmluvy až 65 procent dlužníků, u kterých zaklepe na dveře pracovník exekutorského úřadu. Téměř každý třetí se přitom ve snaze oddálit splátky vymlouvá na smrt v rodině nebo okradení. Jiní do telefonu lžou, že jsou na dovolené.

Zadlužení domácností vzrostlo ke konci června proti předchozímu měsíci o čtyři miliardy korun na 1179 miliard. Průměrný obyvatel České republiky tím pádem dluží bankám asi 112 132 korun. To je ve srovnání se situací před rokem o necelých 4300 korun více.

Odstřižená elektřina u veřejného osvětlení, zavřené školy a školky, rozbité chodníky, zablokovaný majetek. Tak to vypadá, když je obec předlužená a ocitne se na hranici bankrotu. Nejhorší situace je v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, nejlepší ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

Po několika dnech nerovného boje to premiér Nečas vzdal a v neděli vyhlásil, že podá demisi. Média se radují, že okurková sezóna ještě nezačala, levice kuje pikle, pravice koumá, jak se zachránit a finanční trhy na to kašlou. Jak říká Michal Valentík z ČP Investu, „vlády přicházejí a odcházejí. Dluhy, měnové páry a některé akcie zůstávají.“